Hamnet

Popravdě řečeno mě román Hamnet zklamal. Možná za to mohou má vysoká očekávání ohledně Shakespeara, který zde hrál až druhořadou roli. Kniha je prezentována jako "emočně hluboká", ale já tu hloubku jaksi nepocítila. Květnatý popisný jazyk a příliš rozvláčné tempo vyprávění mě od postav spíše vzdalovaly. Ani na mě nijak nedýchla atmosféra alžbětinské Anglie. Musím ovšem přiznat, že druhá část se mi četla podstatně lépe než první. Možná jsem se konečně pořádně začetla? Docela mě zklamal i fakt, že k zásadní události (Hamnetově smrti) došlo teprve sto stran před koncem. Zároveň knížku nechci pouze hanobit. Například na mě hodně zapůsobilo silné zobrazení bolesti ze ztráty syna a toho, jak se s ní celá rodina vyrovnávala. Tady jsem naopak pomalé vyprávění ocenila. Nebo se mi líbilo vskutku geniální putování blechy z Alexandrie do Anglie. Na jedné straně mi sice vadilo, že román těží z Hamnetova jména a jeho spojení se slavným dramatikem, ale na druhé považuji za výborný nápad soustředit pozornost na Agnes. Oceňuji, že jí autorka dala hlas a ztvárnila ji jako neobyčejnou, životem zkoušenou ženu. O Shakespearově rodinném životě ve Stratfordu není známo mnoho, tudíž mohla naplno popustit uzdu svojí fantazie. Myslela jsem, že Hamnet bude u mě nesporně jednou z nejlepších knih letošního roku, ale jeho úžasný potenciál bohužel zůstal nenaplněn. Jsem zvědavá na filmové zpracování.

Naprosto chápu, že tahle kniha vzbuzuje rozporuplné reakce. Protože i to čtení bylo takové. Jedna stránka čtenáře baví, u další se nudí, pak si užívá poetiku textu a u další chce čtení odložit, protože je to nuda k uzoufání. Pak záleží, který pocit převládne. Za mě ten styl zabil příběh. A název se taky nepovedl. Vždyť to bylo celé o Agnes. S jejím životem se seznámíme opravdu důkladně. Kdežto Hamnet se jen mihne. Že by marketingový tah? Jeden historický fakt tu ale je. Blechy vážně zatáhly mor do Evropy.