Hacknutá čeština

Moc nerozumím přemíře negativních slovních hodnocení (o počet hvězdiček ani tak nejde, taky dávám “jen” tři). Kniha není jen další slovník z mnoha. Grafická stránka je povedená a její styl odpovídá lehčímu zaměřeni obsahu. Ale lehčí zde neznamená ani hloupé, ani povrchní, ani zbytečné. 10 výpovědí rozličných osobností (od lexikoložky přes lektora tvůrčího psaní až třeba po blogerku) přináší 10 osobních pohledů na vývoj, obměny a změny naší současné mateřštiny. A v každém najdete nejednu zajímavou myšlenku, zajímavý postřeh. A po jejich přečtení třeba budete i na slovník pohlížet smířlivěji.

Slovník u mě o Vánocích velmi příhodně zapomněla sestra, děkuji :o) Nad knihou jsem se pobavila, i když to není na jásání nad každou stránkou a k oprávněnosti superlativu "best of" by podle mě pomohlo trochu škrtat. Vedle češtinářského zážitku jde o zajímavou sociologickou sondu. Nemyslím si, že poskytuje obraz české společnosti - na to podléhá příliš velkému výběrovému zkreslení. Kniha je spíš obrazem svých autorů, témat, o něž se zajímají, prostředí, v nichž se pohybují. A je to zvláštní svět. Nekonečné množství sexuálních obhroublostí doprovázejících legrační drsňáckou pózu "hlavně nevypadat, že mi na (ženách, mužích, partnerovi, sexu, těhotenství) nějak záleží". Mraky (aneb šest půlek, jak jsem byla poučena :o)) výrazů souvisejících s prací v korporátu, a přitom téměř žádný týkající se dluhů či nemocí. Nevěřím, že by neexistovaly. A jistě ani nejde o marginální témata pro hrstku zasvěcených. Ale ve světě toho nejlepšího z hacknuté češtiny prostě existenční problémy nepotkáte. Nejspíš proto, že tyhle věci se do statusů nepíšou. Řada vydatných zdrojů slovníkových hesel mě v životě úplně minula (shánění sexuálního/životního partnera, alkoholické radovánky, Facebook, Twitter a jim podobní, chození do zaměstnání), takže se k příslušné slovní zásobě nemohu dost osobně vztáhnout. Ono je to znát: jinak vnímáte termíny teoretické, a docela jinak vám znějí slova, pro které vás hned napadá bohaté praktické využití. U některých výrazů jsem kroutila hlavou, proč takovou vykopávku (starší než já) autoři zařazují do Češtiny 2.0, ale přesto mě obohatily, při doplňkovém pátrání v archivech časopisu Naše řeč (doporučuji) jsem se pravidelně dozvídala leccos zajímavého. Předpokládám, že většinu čtenářů stejně jako mě zahřeje, když narazí na důvěrně známé slůvko, které není běžně používáno - a spokojeně se nad jeho kodifikací pousmějí. Ale největší potěšení mi působily novotvary neznámé, hravé, libozvučné a sofistikované (ideálně vše naráz), namátkou bych vyzdvihla (samozřejmě subjektivní) skvosty jako perkusivní údržba, fosilovna, hluchátka, lehativa, rybovolně, chlastánek, vlakuška, bzilión a godziliarda, líbítko (-ítka mám vůbec ráda, myšítko a kurvítko nejvíc), mlamoj, chlazaně nebo kapesní halucinace :o) 3,5 hvězdičky

Naopak, pokud mate rádi češtinu a nejste konzervy z minulého století, budete z téhle knihy nadšeni. Dokazuje, ze jazyk je věčný, hravý a ze my toho umíme využívat. Královský jsem se bavila.