Génius – Hra

Hodnocení provádím zpravidla až po přečtení celé knihy (pokud ji vůbec dočtu)... Takže u mě spíš vedou povedené konce než povedené začátky. Začátek se mi tady zdál dobrý, s ohledem na to, že je to pro děti, tak mi tam nevadí ani ta naivita a jednoduchost, líbí se mi to i graficky... Mělo to spád a bavila mě zápletka Hry. Postupně však už pro mě přestalo být zajímavé, jak byl jeden hrdina geniálnější než druhý, geniální hackeři, kteří dokážou rozkódovat snad i RSA šifru na papíře!!! Občas mě trochu udeřil do oka překlad nebo špatná korektura... Teorie her je přeložena několikrát jako teorie hry. Háčkovací software asi měl být hackovací... :) To bych ale ještě i odpustila a pořád bych viděla knihu tak na hodnocení okolo 70% Pak ale přišla poslední část, kdy mě na posledních asi 10 stránkách knížka stihla totálně znechutit, nelíbí se mi takhle překotně rychle skončit knihu, jen proto, aby bylo jasné, že bude následovat nějaký druhý díl. Z trilogie si možná přečtu poslední díl, abych se vyhnula dalšímu otevřenému konci v druhém díle. Ale asi mi bude stačit přečíst si jen anotace u "Podfuku" i "Revoluce"

Asi to je pro mladez, asi? Popravde netusim, co mladez cte... Jednoduche, rychle cteni.. Da se stihnout za jedno odpoledne. Pribeh predvidatelny, psanou formou zadne zvlastni specifikum...