Gala Dalí

„Snění nic nestojí. Jestliže přestanete snít, nikdy se nikam nedostanete. Já jsem začala snít. Začala jsem věřit v to, co jsem chtěla uskutečnit. A právě tenkrát jsem začala myslet jen a jen na sebe.“ ,,Byla mou Gradivou, utěšitelkou mých hrůz, vítězkou nad mými delirii, milenkou, magnetizující mé vertikální síly. Je Ledou, je matkou, je Helenou.“ Salvador Dalí Byl jí naprosto posedlý, až hysterický ... jejich vztah, to byla „chorobná abnormalita s psychopatologickými symptomy“ ... femme fatale ... „Byla neuvěřitelně hubená. Vystupovaly jí kosti na krku i ramenou, měla velmi štíhlý pas. Nebyla krásná, ale její vzhled přitahoval pozornost a budil respekt. Bylo těžké od ní odpoutat pohled.“ Těžko by někdo tvrdil, že ne, ona opravdu byla femme fatale ... mnozí by ale o ní spíš řekli, že to byla ďáblice, zlá, hříšná a zkažená žena (a nejspíš by jejich tvrzení nebylo daleko od pravdy :-) ... takže, když to spojíme dohromady, máme tu excentrickou, vyzývavou, ale taky manipulativní a sebestřednou „andělskou mrchu“ (slovy pana Hrušinského ze známé pohádky Tři veteráni) ... ženu, která celý život cestovala, ... přesně plánovala (svůj život a tak neodmyslitelně i životy druhých) ... rozhodovala a sjednávala a vymýšlela ... a přitom všem se na veřejnosti nijak zvlášť neprojevovala, naopak ... ona to neměla zapotřebí ... byla schopná, ale netoužila po slávě a uznání ... radši stála v pozadí, jakoby stále zahalená tajemstvím ... a přesto stála téměř za vším ... To vše a určitě by se těch přívlastků našlo ještě daleko víc, byla Gala Dalí, která celý svůj život zasvětila tomu, aby „utekla minulosti a žila v přítomnosti“, ... která byla přesvědčená, že může „změnit běh času, ... která, „pokud si něco usmyslela, nic nebylo nemožné“ ... a která byla zvyklá bojovat ... jen a jen za sebe ... ... to proto „považovala za nejlepší řešení, že se odstraní zrcadla ještě předtím, než se jí vplíží do duše stáří, a než se přítomnost zrcadel uvnitř ... obrátí proti ní“ ... to proto, chtěla zastavit čas ... Jiná ... Gala byla prostě jiná, asi už od narození, prostě se tak narodila (a její otčím byl asi jediný, kdo to hned poznal ... už jako dívka „působila povýšeně ... vypadalo to, že se chce vyhnout kontaktu s ostatními ... ale skutečnost byla jiná ... neměla nikoho, s kým by si mohla popovídat, a cítila se velmi osamělá ...chodila vzpřímeně, se vztyčenou hlavou a vypadala vyšší než ve skutečnosti byla. Její chůze byla chůzí princezny z věčně zmrzlého království.“ „Nebudu bez tebe umět žít,“ přiznal se mladý básník Gale a pevně ji uchopil za ruce .... a po něm, pak celý zástup mužů ... pokryl její ruce polibky ... „Ani nebudeš muset,“ odpověděla klidně a tak zabránila, aby se nářek protáhl víc, než bylo nutné. Neměla ráda emotivní loučení.“ Jiná ... byla prostě jiná a takovou ji musíte brát ... jiná být neuměla ...

Skvělá beletrizovaná biografie neskutečné potvory Galy Dalí. Její sebestřednost byla neuvěřitelná. Ale na druhou stranu se jí nedá upřít ohromná vůle a vytrvalost jít si za svým, byť přes mrtvoly. Dokázala tak skvěle zmanipulovat kohokoliv, kdo se vyskytl v jejím okolí a koho by mohla potenciálně využít. Nechtěla bych se vyskytnout v její blízkosti. Ale bez ní by Dalí nebyl tím, kdo byl. Úžasné.