Filmové spekulace

Přál bych si napsat taky takovou knihu, byla by to asi jediná kniha, kterou bych byl schopnej napsat, ale asi nikdy takovou knihu nenapíšu, páč sem na to moc línej. Byl sem skoro línej si jí i přečíst, ale po asi dvouměsíční pauze, kdy sem jí měl rozečtenou sem se k ní vrátil a dočet jí, už prakticky na jeden zátah. Čte se to samo, páč to neni žádná suchopárná kniha o tom, jakej je film věda, páč film neni žádná věda navzdory všem profesorům, kteří se na filmových vědách snaží vzbudit dojem, že film se dá studovat, já říkám, že nedá, film je zábava, a pokud z něj uděláte vědu, jde všechno do hajzlu. Film můžete buď milovat a nebo žádná jiná možnost. Hlavně ho nestudujte! je to ta nejvěčí chyba, kerou můžete udělat, já to vím, páč sem tu chybu udělal. Film je láska, jediná, která vydrží celej život, a žádný studium vám k ničemu nepomůže. Maximálně se vám to snaží znechutit a vnutit vám nějaký nesmysly. Tarantino to naštěstí nedělá. Film taky miluje a proto je jeho kniha čirý potěšení. Film prostě buď máte rádi a totálně mu propadnete a nebo mu prostě nerozumíte a je vám u prdele. Film je život a život je film. To je veškerá věda. Nic dalšího nemusíte vědět. Už se nemůžu dočkat, až QT napíše další knihu nebo natočí další film, cokoliv z těchhle dvou možností bude vždy výhra.

[Zkusím to zpětně (a volněji) přeložit z původního komentáře na goodreads]: Vlhký sen každého cinefila, kde Tarantino jde hlavně přes 70kové kousky, které tehdy definovaly film, jeho dětství a jak to vše vlastně začalo, během období, kdy se vše uvolňovalo a bylo otevřeno novým způsobům a práci se starými tématy (stejně jako já, Tarantinova možnost sledovat filmy, které děti jeho věku nemohly, mě rovněž vrátila zpět do dětství). Je to autobiografie, částečně, v úvodní a závěrečné kapitole, ale hlavní jádro knihy tvoří filmové eseje, asi okolo tuctu kapitol, obvykle soustředěných na film a herce, pozadí dané éry a takové to během natáčení (ale ne takovým tím otravným, podrobným způsobem, jen, tak akorát, aby to bylo zajímavé a člověk se do toho ponořil; Tarantino je, v tomhle smyslu, neschopný nudit, mě ten jeho styl baví) a v podstatě, co tehdy vyvstávalo, jako Steve McQueen (!) a jeho 'Bulitt', Eastwood a jeho 'Dirty Harry'; Deliverance, The Getaway, Don Siegel, Sam Peckinpah a tak dále a tak dále, některé klasiky měly samozřejmě velmi specifický vliv na samotného Quentina a něco z toho zase inspirovalo mě se na to v blízké budoucnosti podívat (překvapivě i na to, že jde o knihu od ikony, jakou je Tarantino, jsem si ale vypíchl asi jen 5-6 filmů, ty větší samozřejmě znám). 'Cinema Speculation' (Filmové spekulace) je kniha přístupná i pro lidi, kteří ale netuší, kdo Tarantino je, nebo o čem to je, jako skvělé vyprávění o zajímavých momentech z filmového průmyslu během 70tých let, ale definitivně bude ceněna víc lidmi, kteří jsou filmy nasátí a žerou je od dětství a zkrátka milují magii (pro mě bylo zásadní, když se iluze filmu, coby jiné reality změnila v oh, herec hraje roli oh, kamera to natáčí, takže když jsem opět schopný ponořit se do té reality daného filmu, vím, že takovej film je, něco speciálního, něco zvláštního) a všechno to během natáčení a jak se tvořil... (vložte název filmu) - v podstatě milovat vše okolo toho. Tarantino samozřejmě předvádí svoji úžasnou hlubokou znalost a jeho nadšení se nese přímo do stránek a drží vás tím svým "jak číst filmy. Bylo to úžasný, i kdyby, jak tvrdí, přestal točit a jen se věnoval psaní, neměl bych s tím problém a vcelku rád četl jeho knihy. Mít, jak francouzský výraz říká "œuvre", uzavřenou filmografii, dílo, mít začátek a konec, stojící, nepokračující je zajímavý a dnes ne tak často spatřený prvek, pokud jde o něčí práci, ale tak to QT plánuje. Většina tvůrců končí během práce na něčem, pokračují, protože to je vše, co znají. I Kafka nedokončil svoje knihy, protože osoba pokračuje v hledání, do konce svých dní, to je život. Takže, myslím si, že Tarantinovi to nedá a bude pokračovat, jen možná sporadičtěji a jinak. Terrence Malick si vzal 20 let pauzu. Kubrick měl dekádu, a natočit jeho poslední film mu trvalo velmi dlouho. Pointa je v tom, že, jak čas plyne, mění hodně vaši perspektivu. Palec hore za zmínění Bukowského 'Post Office' (Na poště/Poštovní úřad), také jedna z mých nejoblíbenějších knih, stejně jako ta závěrečná část s Floydem, je tak silná, ale to se dá říct o jakékoliv části téhle knihy, nevidím v ní hluchá místa, dost podobně jako v případě Tarantinových filmů. (12. března 2023)