Co napsat? Neměla jsem žádná očekávání, proto kniha nebyla zklamáním. Naopak, mě překvapilo, co vše se dá k tomuto tématu napsat a přitom není ani z daleka vyčerpáno. Musím říct, že některé příběhy byly dechberoucí a inspirativní. Na druhou stranu jsem v průběhu toho, co jsem měla knihu rozečtenou, narazila na informaci na Facebooku, kde psali, že v mém rodném městě otevřeli nový klub a ženy mají vstup zdarma. Stalo by se tohle někdy chlapům? Ano, je to jen malinkatý a zapoměníhodný zlomek toho, ale i to mě donutilo k zamyšlení. Nikdy ze mě nejspíše nebude feministka, ale to neznamená, že nesouhlasím s některými názory a argumenty. Myslím si ale, že už je to přehnaný a je to všude kolem nás. Přijde mi, že je v tomhle směru často mužům upíráno být gentlemany. Už jen to, že muž třeba podrží ženě dveře, nedejbože, by ji pozval na drink, a už je to bráno jako sexuální harašení ? Podle mě je to dnes až moc rozebíráno. Ano stále jsou místa, kde se k ženám chovají odporně. Stále je v politice třeba více mužů. Ženy mají někde nižší platy. Ale na druhou stranu si ženy už v mnoha ohledech vydobyly neskutečné výhody a pozice. Už dokázaly, že se umí rvát o to být ženami, že to není nic sprostého ani podprůměrného. Jsme rovnocenné mužům a někdy jim můžeme i šéfovat. A žádné pohlaví nemá ve všem navrch. Nebo tak tomu věřím alespoň v té naší maličké zemi a tak jsem byla vychovávaná.

Jako v každé sbírce povídek a esejí i zde byly některé texty úžasné, inspirativní či poučné a naopak tu byly ty, u kterých jsem moc nevěděla, co mi chce autorka sdělit. Ovšem už jen s ohledem na téma celé sbírky, a jeho neustálou aktuálnost a nutnost ho řešit, hodnotím 5*. Doporučuji všem, kdo už dále nechtějí před nehezkou pravdou zavírat oči, ať si přečtou tuto knihu, či jakoukoliv jinou na dané téma. A hlavně si to nenechávat pro sebe a mluvit o tom s ostatními. Není se za co stydět. Nežijeme v tak úžasném svobodném světě (i státu), jak si občas myslíme.