Fantom

První tři čtvrtiny knihy jsem byla nadšená, připadalo mi to jako skvělý prequel k mé oblíbené Lerouxově knize. Nejlepší pro mě byly dvě části, a to vyrůstání Erika u matky, tam jsem docela dost viděla toho Lerouxova Fantoma, a pak Erik v Persii, i když já jsem si tam jeho pobyt představovala trochu jinak a Fantom zde byl hodně autorčin, ale mám hodně ráda dynamiku mezi Erikem a Peršanem a autorka tady zachytila dobře jejich přátelství. Pak jsme postavili Operu a já si myslela, že nám autorka převypráví děj původního Fantoma opery, avšak pak potkáme Christinu a mi došlo, že děj bude hodně mimo. Jistě, ty prvky z Lerouxovy knihy se zde objeví, ale je to vlastně úplně jiný děj. Takže poslední čtvrtina byla taková zvláštní fanfikce, která trochu snížila mé nadšení z knihy. Já osobně bych knihu ukončila tím, jak Erik potkal Christinu a originální děj bych do toho už nemíchala. Ale chápu, že si to autorka se svým Erikem chtěla dojet až do konce.