Everest 1922

„V roce 1923 se snažil reportér z New York Times vytáhnout z Malloryho odpověď na otázku, proč by měl kdokoliv riskovat svůj život při výstupu na nejvyšší horu světa. Horolezec mu tajuplně odpověděl: „Protože tam je.““ Kniha se věnuje britským výpravám do Himaláje a prvními pokusy o zdolání Mount Everestu v letech 1921-22. Je to celkem fascinující čtení. V úvodu příběhu překvapí množství byrokracie, které bylo nutno překonat pro získání povolení, následují přípravy a popisy vlastních expedic. První, v roce 1921, je spíš průzkumná, cílem je hlavně zmapovat přístup k hoře a podmínky v okolí. Následující expedice v roce 1922 je pak již plnohodnotný pokus o zdolání vrcholu. Autor příběh vypráví skrze jednotlivé účastníky, zejména pochopitelně skrze Malloryho, Finche a dalších hvězdných horolezců, jejich deníkové záznamy, skrze zaznamenané vzpomínky a oficiální zprávy. Z dnešního pohledu je příběh téměř neuvěřitelný, nejde jen o tehdejší vybavení – žádné technické textilie, žádná Moira ani Gore-tex, hádky kolem použití přídavného kyslíku a první kyslíkové přístroje. Nejde jen o komplikovanou dopravu na místo přes Indii, přes svazový stát Sikkim, přes Tibet, trvající týdny a týdny. Nebo třeba též specifika tehdejší komunikace – pochopitelně nic jako dnešní satelitní telefony a všudypřítomný internet neexistovalo. Nebo například naprostá absence meteorologických předpovědí a s tím související rizika ve vysokohorském prostředí. Ten pohled do minulosti stojí za to. Tehdejší úroveň techniky a k tomu nekonečné odhodlání, nekonečná odvaha, a obsese posouváním hranic. Z dnešního pohledu téměř nepředstavitelné. Hluboký obdiv. Čtení je to skvělé, svižné, dobrodružné, mrazivé, výprava je epická, zcela mě to pohltilo. Tuhle historii jsem vůbec neznal a jsem rád, že jsem si o tom mohl něco přečíst. Zamrzí snad jen, že autor vyprávění neprotáhl k tehdejšímu vrcholu britských snah, tragickému pokusu v roce 1924. Kniha obsahuje několik málo fotografií a škoda, že jich není víc, mnohé jsou naprosto fascinující. Bavilo mě to velmi. Doporučuji.

Bál jsem se po přečtení zdejší recenze ( převzaté z časopisu Horydoly) a po přečtení Messnerovy Malloryho druhé smrti, zdali mě tohle bude bavit.Ale byla to skvělá a zajímavá kniha. Mallory zde totiž nevystupuje jako hlavní hrdina,ale pouze jako jedna z postav,což umožňuje lépe porozumět událostem starým sto let. Mapovací expedicí z roku 1921a pokusem o první výstup na Everest r.1922 začalo skutečné himalájské horolezectví. Britové šlapali bez map,komunikačních zařízení oblečeni do hedvábných košil,tvídových sáček a s několika páry ponožek na nohou. Kolona nosičů a zvířat určených k transportu vybavení a jídla do základního tábora dosahovala neuvěřitelných 8km,a stála horentní prostředky.Zprávy z expedice do Evropy putovaly až měsíc,a ani ti co byli v základním táboře neměli dlouhé hodiny či dny prakticky žádné informace o těch, co se snažili o vrchol. Byla to megaakce Britského impéria,tak typická pro dvacáté století.Autor pomocí dobových zpráv z tisku,archivních dokumentů či osobní korespondence bravurně odhaluje vzájemnou soutěživost,nevraživot či odvahu jednotlivých aktérů.Hezky mluví o místních lidech a nosičích nákladu,kteří sloužili „vyšší“ věci. Dnes zbylo ze všech a všeho pouze Malloryho jméno.Pro něj se stal Everest jakýmsi osobním náboženstvím,kterému obětoval rodinu i život. Tato kniha mi pomohla pochopit i zdroj Messnerova obdivu k Mallorymu. Oba dva totiž usilovali o dobytí vrcholu bez kyslíku,zatímco Finch-Malloryho souputník a konkurent neúnavně propagoval kyslíkové přístroje bez nichž by Hillary později v roce 1953 neuspěl...