Džehenem

Poté, co mi druhý Karel Ove opět otevřel čtenářská stavidla, jsem šáhl po této drobné knížce a sjel ji za den. Rychle a zběsile 9: Palivo na záchodě. Džehenem se rozjíždí rychle a není divu, dramata a lá Bohdan Sláma "všichni žijem se slepicema a sme v píči a nebo žijem ve městě a jsme stejně v píči" mají prostě dobrej antickej podklad, protože dřív nebo později se objeví pálenka a někdo šlápne do slepičince. Tak je tomu i tady, z bláta do louže a z louže do hospody. Jak by řekli fotbalisti, Dušan Čater psát umí a je to hezký, sem tam nějaká dobrá trefa nebo lobík, ale po celou dobu jsem se nemohl zbavit dojmu, že to prostě hrál odzadu na jistotu, se čtyřma stoperama a jen jedním centrem, který si vyjímečně zaběhl po křídle na dobrej pas. Připomínalo mi to chvílemi Arsenal. Línej Mezut koulí vočima, Sanchéz nabíhá do obránců a Wenger přemejlší nad obědem. Víc bych toho ještě před nedávnem nepotřeboval, ale co jsem četl Slobodovo Rubato tak prostě od Farmár hledá ženu čekám i nějakou tu větší hloubku. Bez ní to není ono a že je někdo v prdeli, o tom nemusím číst knížku. Stačí se vykadit a zjistit, že jsem zase zapomněl koupit toaleťák. True story.

Na Čatera musí mít člověk prostě žaludek...