Dvůr křídel a zmaru

Není to úplně nejhorší díl, ale opět se mi znechutila Feyr jejím chováním. Ano Tamlin byl manipulativní a majetkářský idiot, ale to co mu Feyr udělala se mi prostě nelíbilo. Za mě zašla příliš přes čáru ( vysvětleno bude v dalších dílech ) a zachovala se jako pěkná mrcha. Začátek je celkem fajn ale většinu knihy se spíš snaží najít spojence na přicházející válku s Hybernem, to je celkem nuda, protože autorka píše defkto - za mě - o ničem. Konec knížky už je lepší a upřímně ukápla mi nejedna slza, protože jsem si Rhyse zamilovala, i tak jsem pořád kroutila hlavou nad tím, jak Feyr ustupuje na místo, aby občas zklapla a některé myšlenky a názory si nechala pro sebe. Nesta - se mi začala o něco víc líbit Elain - měla umřít.... jak jsem psala a pořád budu psát, za mě naprosto nepodstatná postava, která mi leze krkem a potřebovala by pořádně vyfackat, aby se vzpamatovala. To jak se chovala jako ubrečená nána a pak jak se chovala k Lucienovi... bylo mi ho líto... Lucien - odešel s Feyre a osobně se mi to líbilo, líbilo se mi jak pomalu přecházel na stranu nočního dvora. Ovšem lehce mi trhalo srdce, jak nechal samotného svého nejlepšího přítele ať už byl jaký chtěl.. Ostatní postavy byly celkem v pohodě ale neměla jsem moc dobrý pocit z Amren, která mi taky přijde, že všechno zná nejlíp a ... irituje mě.. Každopádně velmi silný kousek, který mě na konci knížky fakt rozbrečel

Ach jo, to se opravdu nedá číst ... :-( Končím se čtením těchto toxických porn-fantasy nekonečných sérií a rozhodně končím se čtením knih od Maasové.