Dům, ve kterém… Prázdná hnízda

První komentář pár týdnů (měsíců?) po vydání knihy...a přitom jde o poslední díl kultovní trilogie, ověnčené řadou cen, jak často uvádí. Po přečtení série jsem hledala jakékoliv informace o Domu, chtěla jsem srovnat, utřídit myšlenky. V češtině jsem našla jedinou recenzi (odkaz zde na Databázi) a komentář překladatele o tom, jak se mu na překladu dobře pracovalo. Přitom souhlasím s tím, že si tato série zaslouží pozornost, je tak zvláštní, jiná. Tomu, kdo se pročetl skrze oba předchozí díly, nemusím moc vysvětlovat čím a proč. A kdo je četl, neumím si představit, že by nepociťoval nutkavou potřebu přečísti i tento třetí...Přemýšlela jsem dlouho, co mi to celé připomíná, jak to pojmenovat...surrealistické fantasy, nebo co? Asi je to jedno, jenom ještě podotknu, že podobně rozrušená, napjatá, nervózní z toho, co si myslet, jak do dopadne, jsem kdysi dávno cítila snad jen u knih od Kafky. Setkání s Domem pro mě bylo jedinečným čtenářským zážitkem, skvělou příležitostí tušit, luštit náznaky a symboly, představovat si, pochybovat a zamýšlet se...Určitě si sérii někdy přečtu ještě jednou.

Zde mě překvapil pohled do jiného světa který se mohl stát komukoli ikdyž ve světě realit..Jsem tak nějak rozpolcen nevím co si o tom mám myslet.