Dračí město

** SPOILER ALERT ** Ani nevím, kde a čím začít. Tady je toho špatně skutečně hodně. Hlavní hrdinka je nesympatická, naivní a hloupá. Co se týče Ondry.... zná ho jen pár dní a bum, najednou se strašně moc milují a jsou největší životní lásky. Jak k tomu došlo? To nevíme. Asi v průběhu pár dní, co se znají? Navíc mezi nimi prostě.. nic nejiskří. Celé je to tak nějak vystavené uměle. Dále... Když hrdince naroste ocas a křídla, tak je to na způsob: wtf, mám křídla? A o pár dní později.. Křídla jsou moje všechno, moje přirozenost! Nemusím ani zmiňovat, jak nepřirozeně působí česká jména vedle těch typicky fantasy jmen typu Eldar aj. Styl psaní je.. jak to popsat, prostě nepřirozený a nepadají mě pouze anglické výrazy cringe a awkward. Abych vám to nějak přiblížila: Mezi mnou a Ondrou se vytvořilo zvláštní pouto. Přátelství, dalo by se říct. Jen kdybych po něm pořád netoužila a kdyby po mně pořád hladově nekoukal. Moje rozumné já mě však drželo zkrátka. Touha se nadá považovat za lásku. Co kdybych otěhotněla?. Myslím, že to mluví za vše. Jo a. Každej záporák buď Janu chce znásilnit, nebo se Jana obává, že ji znásilní. A taky je nadržená jak stepní koza (ale svádějme to na proměnu, že ano). Hromada nelogičností, wtf momentů, děj je neustále napěchovaný nějakou akcí, kdy se pořád usiluje Janě o život. Upřímně, jako hlavní hrdinka mi byla tak ukradená, že by mi bylo jedno, kdyby ji někdo odkrágloval a děj pokračoval z pohledu kohokoli jiného (beru zpět, ne kohokoli, Ondra je taky nudnej patron). Tohle je prostě jedno velké NE.

Jsem krátce za polovinou a už nejsem schopná číst dál. Na knihu jsem se těšila, protože jsem ji znala z dřívějška, ale bohužel je pro mě velkým zklamáním. Začala bych asi jmény, pro které mám vzhledem k tomu, kde se příběh odehrává, pochopení. Ale výběr oslovení jako 'Jaroslave, Kateřino, Jano' mi nepřijde zrovna šťastný. Celkově jsem mi dělalo problém si na ta jména zvyknout. Samotné postavy jsou dost plytké a na Janě a Ondrovi jsem v podstatě nenašla nic zajímavého. No a když je Jana řekněme tou hlavní hrdinkou, tak by vás něčím zaujmout měla. Lia a její bratr byli o něco sympatičtější, ale ani ti ve mě neprobudili žádnou empatii. Díky tomu jsem se do příběhu nedokázala moc začíst, protože mi na postavách vůbec nezáleželo a jejich osud mi byl celkem lhostejný. Klasická YA literatura musí mít romanci a ani tady se jí nevyhneme. Na můj vkus je jí tam celkem dost. Ondra je otravný, žárlivý a majetnický. Jana naivní a nadržená. Za mě jedno velké ne. Mytologie ještěrů byla bezpochyby zajímavá a asi to nejlepší, čím knížka oplývá, ačkoliv jí je tam bohužel celkem pomálu. Samotná psychologie ještěrů mě trochu zklamala. Neuškodilo by proto na ní ještě o něco víc zapracovat. V jednu chvíli se totiž dozvídám, že jsou to v podstatě zvířata, a tak se musí chodit vybít do arény, ale přitom v jejich chovní nacházím málo rozdílů ve srovnání s lidmi. Kdyby jejich charakter nesl více zvířecích rysů, bylo by tu určitě plus. Kniha není napsaná úplně špatně, tempo má svižné, ale čtenář s vyššími nároky, za kterého se považuji, nebude uspokojen. Kniha dle mého názoru je čistá YA fantasy, které nemá s vysokou fantasy bohužel nic společného, proto bych řekla, že si své příznivce najde spíše v řadách mladších čtenářů. Tady své hodnocení ukončuji, protože bych už jen opakovala to, co bylo napsané zde nebo na goodreads.