Není to žádná plytká kniha o lásce. JE to kniha o lásce se vším, co k ní patří, bez příkras, za to o prožitcích, kteří znají mnozí z nás. Dá se říct, že je o tomáše ačkoliv máme všechno a žijeme v jednoduché době, vše je jen zdání. Máme víc problémy než dřív, to nás zatěžuje a nejsme schopni se lásce věnovat, pečovat o ni. Je to mimořádně dobře a citlivě zachycené. Je velmi dobře napsaná a tedy i přeložena do SJ.

Čítala som po Ohni od Marie Pourchet- takže, kým predchádzajúca kniha bola o cynizme, prázdnej láske až nihilizmu vo vzťahoch milostných, tak táto bola pomaly presný opak. Láska existuje, možno osudová, možno taká, na ktorú človek natrafí v nečakanej chvíli, možno na obyčajnej večeri u priateľov. Celý čas som mala pocit, že autor využil pri mužských postavách akési svoje alterego (čo sa spomína aj v doslove, ak sa mi dobre marí). Na druhú stranu, bolo zvláštne čítať, ako sa ľudia ľahko vzdajú spoločných rokov, života a prostredia a chcú si budovať nové žitia...