Dopisy J. R. R. Tolkiena

Je tady skoro závěr mého dvouletého studia prací pana Tolkiena, jehož dopisy jsou také už neoddělitelnou součástí Legendária, protože zahrnují, kromě informací o autorově osobním životě a názorech i nesčetné odkazy a informace k samotnému dílu, tedy k Legendáriu, nejen k Pánu prstenů. Pro mne asi nejdůležitější vjem z četby je fakt uvědomění si nejen autorovy hluboké víry, ale skutečnosti, že celé jeho dílo je tou vírou zcela prodchnuté. Ale tak dobře napsané, že si to při běžné četbě ani neuvědomíte. Nikdo vám necpe, že Aslan je Ježíš. V celé Ardě najdete za její existenci jen jeden chrám a ten ještě vystavěl Sauron Melkorovi. Valar nejsou bozi a Ilúvatar, jako správný bůh a tím on opravdu je, je Jediný, se v podstatě do dějů v Ardě moc nemíchá, když nepočítám maličkosti typu, potopení Númenoru, či přechodu placaté Ardy na kulatý model. Úžasné ale je, že čím častěji ty texty a tedy i dopisy, čtete, tím víc chápete, proč tohle celé dílo je tak živé. Protože Tolkien si ho nevymýšlel, jeho postup práce byl vědecký, a proto Eružel i pomalý. Zato spolehlivý, když už nějaká informace je potvrzena jako skutečná, sedí v ději a nic s ní nehne, je jako skála. Samozřejmě, za svůj život, který nám dopisy odkrývají, neměl autor mnoho času se své mimopracovní zálibě věnovat tolik, kolik by chtěl a mnoho informací je stále neprozkoumaných, nepotvrzených, nevyjasněných. A to je na tom to krásné a v dopisech to Tolkien i potvrzuje, že mohou i další zkoumat a bádat a přemýšlet. Jen, žel, autorita již s námi na Ardě od roku 1973 nedlí, již dávno jeho fëa opustilo Mandosovy síně a jak bylo dáno Eruovým darem, rozletěla se někam mimo Ardu, do neznáma...