Dominantní druh

Pokud máte rádi příběhy lehce laděné humoristickou satirou, kde je v sázce záchrana celého světa, tak si určitě nenechte ujít knihu "Dominantní druh" od autora Martina Koláčka. Ústřední postavou je Kozlov, jež moc rozumem neoplývá a velmi rád si přihne vodkou, ale i tak je sám se sebou a svým vlastním životem spokojený. Nebýt osudné chyby, mohl by i nadále pracovat jako správce nádražní haly ve Vorkutě tj. nejzbytečnější budově v celém Sovětském svazu. Ovšem osud měl s ním jiné plány a jednoho dne, kdy to opět přepískl s vodkou a opil se jako "malamut", se nechal naverbovat k námořnictvu. Záhy se proto ocitá v ponorce, kde nic nefunguje tak jak má. "Kozlov sedí v kantýně, podpírá si hlavu jadernou hlavicí, snídá radioaktivní palivo a popíjí čaj z rozbušky, neboť páni soudruzi jaksi zapomněli na to, že i posádka potřebuje něco jíst...." Po nešťastném naverbování dochází k rychlému vystřízlivění a procitnutí Kozlova, kde se ve skutečnosti nachází tj. na místě, odkud není jen tak úniku, a navíc bez jeho milované vodky. Moc dobře ví, že by nejlépe udělal, kdyby z této propadené ponorky, co nejdříve zmizel.... to však ještě netušil, jak daleko je od pravdy. A aby těch katastrof nebylo málo, stává se nechtěně příjemcem nevyžádaných hovorů od dámy z jiného vesmíru. Tato první komunikace byla asi nejzábavnější komunikace z celé této knihy, a to když tato komunikace s jiným vesmírem probíhala prostřednictvím ruličky toaletního papíru v době, kdy Kozlov vykonával potřebu na záchodě. Doslova jsem byla v němém úžasu, kolik výrazů pro tento "všední a nezajímavý" předmět autor nalezl tj. papír, toaletní papír, hygienická potřeba, fekální pomůcka, řitní čistič, fekálmaster, hajzlpapír, intimní pomocník, pomůcka k anální hygieně, fekální vlhkocuc, odstraňovač fekálních skvrn, řitní leštič, záchodový génius. Tato dáma ze vzdáleného vesmíru "přišla v míru", aby prostřednictvím ruličky toaletního papíru zjistila informace o neznámém světě. Sama si přála mluvit s vysoce postavenými lidmi, neboť v sázce bylo přežití lidí coby dominantního druhu. I když se Kozlov snažil vyjít vstříc požadavkům neznámé dámy, uspět se mu nepodařilo. Brzy se však Kozlovi naskýtá dokonalá příležitost, jak konečně opustit ponorku. A i když je to pro čtenáře velmi komická a humorná představa, pro Kozlova je to spíš děsivá noční můra..... "Ale co by hrdej sovětskej voják neudělal pro svoje soudruhy a vlast..... hledá se socialistickej pracant, kterej si vezme skafandr a vystoupí z ponorky. Sovětský voják poslouchá rozkazy... Žádnej zájemce? V tom případě budeme muset rozpočítávat...." Kozlov v tom však viděl obrovskou šanci, jak se dostat z ponorky, a tak se sám přihlásil, aniž by domýšlel další případné důsledky. "Před přetlakovou komorou dostal totiž skafandr, harpunu a rybářskou síť, a bylo mu oznámeno. že jde na lov velryb, protože chlapci z ponorky mají hlad..." A právě v tomto okamžiku začíná nová cesta Kozlova za záchranu nejen dominantního druhu, ale i celičkého světa. Podaří se tomuto s prominutím "blbovi" zabránit v odpálení atomových bomb a záchraně celé planety, a především dominantního druhu? Tak to si už musíte přečíst sami, a rozhodně se s tímto příběhem nebudete nudit, ale právě naopak, usmívat se od ucha k uchu. Kniha je rozdělená na dvanáct kratičkých, ale o to údernějších kapitol, kdy každá z nich začíná velmi tematickou a barvitou ilustrací, jež v čtenáři dokonale rozproudí představivost a fantazii. Ilustrace jsou úsměvné, hravé a dosti výstižné. V "Dominantním druhu" jsou vyobrazeny dva rozdílné a naprosto odlišné světy, ve kterých se vždycky najde někdo, kdo chce tahat za hlavní nitky a ovládnout nejen celičký svět, ale i samotný vesmír. A když se takové ambiciózní entity z dvou různých vesmírů spojí pro společný zájem, může to nakonec vyvrcholit v jednu velkou a nepředvídatelnou katastrofu. Celý text je prošpikován krásným lidovým humorem, jež čtenáře bude bavit a možná si některé z hlášek vezme i za své např. IQ na sever od osmdesát, či "Á pán je lingvista, co?" či "Nebuď drzej, taky bych ti moh přitlačit polštář na ksicht..." Z textu dýchá humorně laděná satira vůči "bývalému" Sovětskému svazu, kde ostatně bývala všechna tajemství pečlivě střežena, a ta vojenská dvojnásob, anebo alespoň do doby, než přišel na řadu alkohol.... Více satiristických zmínek se najde v tom, jaký by takový sovětský voják byl, a co všechno by pro své soudruhy a vlast byl ochoten udělat.... všechno je trefně a humorně zacílené tak, aby si čtenář nalezl tu správnou pointu satiristických narážek. Text je napsán velmi jednoduše a srozumitelně s použitím hovorových výrazů, čímž se přibližuje svému čtenáři, je to velmi chytlavé čtení, které si vás získá nejen skvělým humorem, ale i nadsázkou. Skvěle propracovaný text s ústředními tématy, jež jistě stojí k dalšímu zamyšlení.