Dobrodinci

Mírný spoiler: Čtivá a určitým věcným způsobem napsaná detektivka z Finska. Komisařka Paula řeší případ mrtvé Afričanky nalezené v lodním kontejneru před venkovskou vilou bohaté rodiny. Děj byl zajímavý, mírně překvapivý a rozhodně jsem ocenila, že se autoři vyhnuli motivu nelegálního přistěhovatelství a zločineckých mafií. Taky vyšetřující policistka byla sympaticky normální žena se všemi svými starostmi. Knihu ráda doporučuji, zde na DK si určitě zaslouží hodnocení v červených číslech.

Do Dobrodinců jsem se pustila 28. srpna a dočtení mi zabralo celý měsíc. Děj mě přitom zaujal a byla jsem zvědavá, jak se případ nakonec vyřeší. Pachatele jsem neodhadla, takže o překvapení nebyla nouze. Přesto jsem si ke knize cestu úplně nenašla. Co se mi líbilo, bylo prostředí. Finsko v období léta a letního slunovratu pro mě představovalo zajímavou a krásnou kulisu kriminálního případu. Vyhovovaly mi také převážně krátké kapitoly, mezi kterými se občas objevila nějaká delší. Ani to nestačilo, aby mě čtení opravdu pohltilo. Styl psaní mi příliš nesedl, myšlenky mi často odbíhaly jinak a místy jsem se ztrácela v tom, kde právě jsem a co se vlastně děje. Ani postavy mi bohužel příliš nepřirostly k srdci. Působily na mě nemastně neslaně a těžko bych mezi nimi hledala výrazného oblíbence. Pokud mě někdo alespoň trochu zaujal, byl to málomluvný policista s přezdívkou Medvěd. Ocenila jsem proto kapitoly, které nabídly pohled i jiných kriminalistů než Pauly a umožnili mi dozvědět se o nich něco osobnějšího. Takových momentů bych uvítala víc. Zajímavým prvkem byly krátké pasáže psané kurzívou. Dlouho jsem si jejich význam vykládala jinak, než jak se nakonec ukázalo. V závěru do sebe jednotlivé dílky skládačky zapadly a rozuzlení mě překvapilo. Samotné překvapení, ale nedokázalo vyvážit to, že jsem po většinu čtení cítila od příběhu trochu vzdálená. Nejlépe můj dojem vystihuje jedna situace: do konce mi zbývalo asi dvacet stran, děj byl napínavý, a já přesto knihu v klidu zaklapla a šla spát. To se mi běžně nestává. Dobrodinci pro mě byli zajímavou čtenářskou zkušeností, které nelituji. Zaujalo mě prostředí i vyřešení případu, ale styl vyprávění a postavy mě nedokázaly strhnout. Jsem ráda, že jsem knihu dočetla, ovšem vracet se k ní nebudu. Jednou a stačilo.