Dny v knihkupectví Morisaki

Obálka je opravdu nádherná, krátká povídka , která měla své kouzlo všude samé knihy, knihkupectví, antikvariáty, odpočinková četba před spaním... Jak jsem se dozvěděla v informačním centru, na které jsem náhodou narazila, ve čtvrti ve skutečnosti bylo více než sto sedmdesát knihkupectví. Přesně jak říkal strýček: byla to největší čtvrt s knihkupectvími na světě. Krásné citáty, odkazy na spisovatele a knihy, příběh obyčejný, ale myšlenky o životě zajímavé...

Jak už jsem zde dříve napsala, mám ráda knihy o knížkách a prostředí knihoven, knihkupectví, a tak mě tato kniha navnadila jak titulem, tak tím, že se mi hodí do čtenářské výzvy. Děj je možná až dost obyčejný, je to vlastně jen popis části života mladé japonské dívky. Z knihy je trochu cítit odlišnost našich kultur, ale co je zásadní, jsou knihy a jejich role v tomto příběhu. Jsou právem vylíčeny jako něco, co je schopné obohatit náš život, aby nebyl chladný a bezcitný, protože každá kniha vyvolá ve svém čtenáři nějaké pocity, jedno jaké. Vybudí ho k přemýšlení, posouzení, porovnávání i rozhovoru. Nebo já to alespoň tak mám. A po přečtení vím, že i spousta postav z této knihy. U mě jen pomyšlení na to, že bych směla strávit několik měsíců v antikvariátu vyvolá velkou touhu a radost. Nikdo by mě nemusel do čtení nutit. Určitě si přečtu i druhý díl příběhu.