Divoký symbol

V srdci kalifornských hor se probudilo něco opravdu prastarého a nanejvýš smrtícího. Když zazpívá svou píseň smrti, jen málokdo dokáže jejímu vábení odolat. Výjimkou nejsou ani čarodějky nebo vlkodlaci. Šestá kniha Alfa a Omega série Patricie Briggs je hodně retrospektivní, nejen z pohledu Anny Cornickové, ale i ostatních postav. Neznamená to však, že by se opájela minulostí a rezignovala na pokračování dějové linky, jenom se nám odkryjí nějaké ty dávno zapomenuté vzpomínky. Oproti rozpačitému a notně splývavému předchůdci je navíc vidět posun k otevřenější a průzračnější formě, která má myšlenku a styl. K nejzářivějším fantasy počinům sice nedosáhne, ale už to alespoň není tak sterilní a fádní čtení, jakým byl Jasný plamen. Závěrečný boj s netvorem dokonce upomene na ony strhující konce prvních knih tohoto cyklu, které se mi tak nesmazatelně vryly do paměti. A kdyby býval skončil v nejlepším… nepokračoval onou marnou, zbytečnou a filozofující kojotí douškou a oslím dětským můstkem pro možná budoucí pokračování… bylo by to ještě lepší.

Co ke knize dodat? Název je vážně sympatický, ale obsah je jeden velký paskvil. Autorka střídá několik pohledů - krom hlavních hrdinů. Do toho není ani pořádně vysvětleno, co se tam vlastně stalo před těmi x-lety - jen že se něco stalo - ani proč a jak. Ach jo... A to jsem myslela, že zde konečně dojde k rozuzlení toho záhadného/divného vztahu mezi Leah a Branem. A ono nic... Těšila jsem se zkrátka na něco, ne že "teď ti to vysvětlím a čtenáři domysli si sám". Něco mi prostě na této série nesedí. Série s Mercy a Adamem je smysluplnější, barvitější, napínavější a mohla bych pokračovat dále. ALE! Konec tohoto dílů mi dal naději, že to bude mnohem zajímavější v dalších dílech! A to je také důvod, proč jsem dala o jednu hvězdu více.