Dítě, které v noci našlo slunce

Skvelý vyprávačský štýl v súlade s bohatou fantáziou autora a trochou historických skutočností hlavne ohľadom významného stredovekého českého teológa, kazateľa alebo náboženského reformátora Jána Husa, mi opäť priniesli úžasný čitateľský zážitok. Možno bol príbeh a celá zápletka jednoduchšia a predvídateľná, ale atmosféra drsného stredoveku s vtejšími spôsobmi bola opísaná veľmi dôsledne a tento štýl oddýchovej literatúry považujem za viac ako vyhovujúci. Napriek tomu dávam o bod menej za miestami trochu stagnujúci dej.

Musím přiznat, že mne tato kniha na začátku lehce iritovala. Po určitou dobu jsem se do ní nemohla pořádně začíst a i vyprávění jako takové mě nedokázalo strhnout do takové míry, jak bych si přála. Ale to všechno byly jen počáteční obtíže, které jsem brzy překonala - a potom už nebylo úniku ;-). Kniha je opravdu čtivá, strhující a zároveň krutá. Což však lze (samozřejmě) přičíst době, ve které se příběh odehrává. Některé scény opravdu nejsou ani náhodou vhodné pro slabší povahy... Nechci spoilerovat a ostatní čtenáře tak připravit o překvapení, ráda bych však podotkla snad jen to, že jsem byla překvapená, jak velký prostor zde byl věnován postavě Jana Husa - část knihy se totiž odehrává v Kostnici, a ještě prozradím, že budeme svědky nejen setkání hlavního hrdiny s tímto slavným Čechem, ale i jeho strašného konce upálením... Úplný závěr příběhu je sice opravdu silně happyendový a možná i těžko uvěřitelný, ale to mi nevadilo natolik, abych kvůli tomu hodnotila hůř, než si kniha zaslouží. Autor píše skvěle a je tedy pravděpodobné, že se k němu zase někdy vrátím? ;-) PS: A i když i zde dávám pět hvězdiček, jednoznačně u mne vítězí jiná autorova kniha - a sice Dívka, která se dotkla nebe. To je moje srdcovka :-).