V žánru historické romány je pro MĚ toto KNIHA ROKU 2023. Byla to žena, matka, manželka a dcera. Byla ODSTŘELOVAČKA. Byla Paní smrt. NESMÍŠ MINOUT!!! To bylo jejím motem. Měla dokonalý zrak, pevnou ruku a nervy z oceli. Získala si uznání své jednotky, svých bratrů ve zbrani, svého parťáka - svého stínu, druhé polovičky. Získala přítele na život i na smrt. JMENOVALA SE MILA PAVLIČENKOVÁ! .................................................................. Její příběh mě ohromil, dojal i fascinoval. Do této chvíle jsem o ní nikdy neslyšela, ale nikdy už nezapomenu na její odvahu jít a bránit svoji zemi, aby měl její syn kde žít. Autorka se drží převážně skutečností, jež získala i z pamětí Pavličenkové. Rozhodně doporučuji :-). Mé paměti, OFICIÁLNÍ VERZE: Ráno druhého října přešla naše armáda u Tatarky svižně, organizovaně a pod dokonalým velením akce. Mé paměti, NEOFICIÁLNÍ VERZE: Celá akce byla organizovaná, asi jako když po sobě opice v zoo házejí bobky.

Kladem této historické fikce je, že se převážně drží historických událostí a postav během vpádu hitlerovců do SSSR. Záporem je velká idealizace situace v SSSR, zdejšího postavení žen a sovětské propagandy. Samotný příběh ztrácí na mnoha stránkách napětí, je to láskyplná nuda. Tam, kde se autorka o napětí snaží, se jí také, podle mého názoru příliš nedaří. Celkově tedy je to kniha zajímavá fakty, nepříliš zajímavá jejich zpracováním.