Diabolský plod

Tato kniha se táhla. Je to hooodně poklidná detektivka, až tak, že jsem měla pocit, že se tam nic neděje. U Xaviera Kieffera po požití jídla v jeho restauraci zemře hlavní recenzent pařížských restaurací. Vypadá to na skvělou jízdu, ale stále se nic moc neděje. Rozvine se vyšetřování, proč se to stalo. Dochází k požárům v jiných restaurací a zmizení jejich majitelů. Policisté vyšetřují, ale Xavier tomu chce přijít sám na kloub a pouští se do vyšetřování na svou pěst. Vyšetřování mi místy přišlo i nelogické. Zavede ho z Lucemburska až do Paříže, setkává se s Valérií Gabinová, šéfka zemřelého kritika. Od ní získává nějaké informace, dostává se k informacím o Ďábelském ovoci, které není v kulinářském světě pořádně prozkoumané a zdá se, že za tím něco bude. Spojuje se známým chemikem, aby mu udělal rozbor toho ovoce. Postavy byly ploché, kniha nešla do hloubky, postup vyšetřování také zvláštní. Jediné, co mě zaujalo byla popsaná různá jídla, pak ovoce, které obsahuje glutaman sodný, který používají v čínské restauraci a to je to, co lidem na jejich jídle tak chutná. Ve zmíněném ovoci je ho ale mnohem víc. A velká konzumace může být jedovatá. Celou knihu jsem čekala, kdy se to rozjede, kdy nebudu moci kvůli napětí knihu odložit, ale nedostavilo se. Na konci sice trochu něco bylo, ale já to autorovi vůbec nevěřila. Co musím vyzdvihnout je nádherná obálka a předsádka knihy díky níž jsem si knihu vybrala. To je paráda. Pak se mi líbila popsaná jídla a nějaké recepty. Mrzí mě to a věřím, že své čtenáře si najdemě kniha nepřesvědčila. Třeba jsem jen moc náročná nebo mi zrovna nesedla v konkrétním čase možné je všechno. V tuto dobu musím dát nízké hodnocení.

zajímavé téma, ale zpracování už tolik ne. hodně jsem přeskakovala, což jinak moc nepáchám. ale tady to jinak nešlo. zbytečné popisy přípravy jídel, města, uliček... blabla.