Deník coury

Smál jsem se některým pasážím tak, až jsem spadnul z postele! Dokonce jsem jednu chvíli měl pocit, že je to osobní vyznání pašeračky Terezie, která uvázla v čase a prostoru v zamřížovaném kamrlíku kdesi v Asii, kam ji zavál poněkud nesnesitelně bizarní způsob života lehce vylíznutého... ehm, mozku... :) Ale je fakt, že zrovna tohle vyprávění může být pro spoustu čtenářů hodně atraktivní (a rozdíl mezi courou a běhnou je v podstatě jen v té rychlosti) :D

Kdyz pominu ten priserny konec, nazev, naprosto nevkusnou obalku a par nesrovnalosti (napr. kde neprilis sporiva Tereza porad brala tolik penez, kdyz uz davno nepracovala?), docela jsem si to cteni uzila. Mam rada knihy formou deniku a anti-hrdinky. Trochu mi to pripominalo Falesny roman od M. Mintove, ktery jsem hodnotila velice kladne. Secteno a podtrzeno - byl to sice hrozny nesmysl, ale stejne si myslim, ze ten "odpad" si to nezaslouzi. Cetla jsem uz daleko horsi knihy a tak jsem se rozhodla, ze musim dat o trochu lepsi hodnoceni nez jsem dala knizkam R. Trestikove, ktera podle me pise na stejne, ne-li horsi urovni. Na leto k vode to jde.