Den obratu

Zařadila bych to k literatuře pro mládež. V příběhu je vykreslená společnost která se už přes 100 let pohybuje na třech generačních vesmírných lodích k cílové planetě a pomalu se blíží den obratu, kdy flotila začne brzdit. Asi do poloviny knihy se seznamujeme se společností ve flotile, jejími pravidly, hierarchií a historií a sem tam nám probleskne něco, co nesedí. No a po polovině knihy se ledacos začne měnit.

Hodnocení 2,5 Jsme v daleké budoucnosti, ve vesmíru na kosmické lodi, která měří několik kilometrů, má jaderné motory a je momentálně dočasným domovem tisíců lidí mířících ze Země k nové planetě daleko ve vesmíru. Nyní, téměř po 130 letech, se blíží Den obratu, manévr který loď připraví na přistání. Na lodi už není nikdo z původní posádky, nikdo z přítomných lidí neví, jaké to je stát na pevné zemi a dýchat čerstvý vzduch. Setkáváme s Ravim, který jednoho dne zažije šokující zážitek. Ve vesmíru uvidí dívku bez skafandru a bez jakékoliv ochrany, jak se na něj usmívá a mává a od tohoto momentu se začne odvíjet řada událostí. Ravimu se od podivného setkání dívka pravidelně zjevuje a prosí ho o pomoc. A on nakonec začne pátrat po informacích, což se brzy ukáže jako velmi nebezpečné a odhalí to řadu tajemství. Knihu jsem četla poměrně dlouho a dát svým dojmům uhlazenou formu mi taky dalo zabrat. Hodně jsem o knize přemýšlela, nápad není špatný a byla místa, která mě bavila. Ale za mě prostě celkové zpracování není dobré. Je to relativně hodně technické a popisné, v knize je zmíněna velmi vyspělá umělá inteligence, lidé jsou kyberneticky vylepšení a to nemluvím o té obrovské lodi, na které se děj knihy odehrává. A právě lodi a jejímu popisu se autor věnuje až zbytečně moc, ale úplně chybělo vysvětlení třeba toho, jak jsou lidé vylepšení nebo jak funguje celá tato společnost v uzavřeném prostoru. Je toho víc a jsou to spíš detaily a nebudu je tu vypisovat. Ravi samozřejmě není sám, má přátele kteří mu pomáhají. Např. jeho sestřenice Boz mě bavila hodně. Asi potřebuji mít akci od začátku dokonce, zde se to nesmírně táhlo a desítky stran byly prostě o ničem. To, co jsem chtěla mít popsané jsem nedostala a naopak, to co mě nezajímalo, jsem dostávala pořád. A je to škoda, kdyby autor ubral na popisech lodi a celkově děj zrychlil, bylo by to moc fajn sci-fi. Škoda, že celá kniha nebyla jako asi posledních 100 stran, protože nakonec jsem knihu dočetla v hluboké noci, kdy jsem naprosto ztratila pojem o čase.