Demonai

Tato kniha se mi velmi líbila, a to zejména pro svoji originalitu. S motivy ďábla jsem četla více knih, ale žádnou jako tuhle. Příběh je čtivý, má temnou atmosféru a vše dává smysl. Chování hlavní postavy není vždy správné, ale těžko říct, jak bychom jednali my na jeho místě.

Za odkládání téhle knížky bych měla skončit v pekle, protože to byla skoro ďábelská chyba! Rok jsem ji měla na TBR a říkala si, že na ni není čas. Kristova noho, já byla tak blbá! Demonai je na prvotinu absolutně luxusní kousek. Ať už budu mluvit o autorčině citu pro výběr vyprávění, přirovnání, nebo schopnosti vytvořit ponurou, dechberoucí atmosféru, nebo talent hrát si se čtenářem jako s loutkou – všechno tohle Káťa umí fakt skvěle. Bart byl pro mě rozhodně zajímavá postava. Doma nemocná matka a otec, který nedokáže ocenit synovu snahu stát se lékařem, aby matce pomohl. Bylo mi ho od začátku líto, dokud nepřišlo psycho a já často trochu pěnila nad jeho úsudky. Ale kdo jsem, abych soudila někoho, kdo si hraje s peklem? Stejně mě ale nejvíc zasáhlo číst, jak matka prosila Bartoloměje, aby ji zabil. To fakt bolelo! Pak je tu samozřejmě Lia. Měla jsem ohledně jejího charakteru jednu teorii, která byla částečně pravdivá. Zároveň jsem ale nečekala, že má tahle moje pravda ještě jinou verzi, na což jsem zírala s otevřenou pusou. Přitom autorka během celé knížky zanechávala drobečky, díky kterým mi to mohlo dojít. No... nedošlo. Nadšeně tleskám a ráda se nechám tahat za nos i u dalších knih. Závěr mě samozřejmě absolutně rozsekal. Mám slabost pro konce, který nejsou jenom černý nebo bílý, takže si odnáším spokojenost a těším se, co si od Káti přečtu dál. Demonai je luxusní čtení a rozhodně ho DOPORUČUJU!