Dcery pana Darcyho

Byla jsem překvapena! Nečekala jsem, že mne "pokračování" mé milované Pýchy a předsudku tak moc vtáhne a zaujme. Tato kniha je balzámem na všechny uvzdychané a romantické dušičky. Trošku mi sice vadilo až příliš nápadné kopírování paní Austinové, ale i tak se mi kniha velmi líbila a s chutí si ji jistě přečtu ještě jednou i později. Členění knihy na odstavce mi vyhovovalo, celkový design je odpovídající žánru a něžnosti knihy. Jen těžko mohu popsat své pocity, abych nespoilerovala, ale kromě velké sympatie se dvěma sestrami, jsem cítila neskutečnou zášť vůči zbylým třem. Jejich hloupost neznala mezí a to mi bylo trošku líto. Možná tím byly podobny dnešním dívkám, na to však byly až moc slušné. Nechci se tu ale pouštět do sáhodlouhého filosofování ani spoilerování, třeba to byl jen můj pocit a ostatním budou všechny sestry připadat milé, chytré a přátelské. Mé zaujetí knihou bylo také poznat na rychlosti četby, jelikož jsem čtyř set stránkovou knihu přečetla za ani ne tři dny a to nejsem žádný rychločtenář. Myslím, že i kdybych již nečetla Pýchu a předsudek, Dcery pana Darcyho by se mi i tak líbily. Přeji hodně zdaru a uvzdychané nálady dalším čtenářkám. Či čtenářům?

Tak Austenová to není, ale docela ti šlo. Dibře se ti četlo, není to nuda a pěkně to vykresluje atmosféru doby.