Dcera ztracených bohů

Už při pohledu na obálku je čtenáři jasné, že se bude pravděpodobně jednat o další knihu, která si hraje s mytologií. I proto jsem si ji mezi mně doporučovanými knihami české YA fantasy literatury vybrala. Vždycky jsem zvědavá, jak si autor s touto tematikou poradí. Prvním slovem celého příběhu vstupujeme do světa, kde se setkáváme s bohy a jejich potomky, mýtickými bytostmi, Řecku podobnými scenériemi a neohroženou hlavní hrdinkou Arisbé. Již od prvních stránek je zde jasná paralela s řeckým mýtem o Minotaurovi. Zpočátku jsem očekávala pořádnou nálož akce z prostředí Labyrintu, ale autorka mě rychle vyvedla z omylu a poslala Arisbé na cestu za svým osudem. Oceňuji, že z hlavní hrdinky není taková ta obvyklá "pipina", jako ve většině podobných děl, kde je hlavní postavou žena/dívka. Jen mě mrzí, že se spoustou věcí, kterým se mohlo věnovat více prostoru, byla autorka rychle hotová a už se k nim nevrátila. Ani Arisbin vztah s Drusem nebyl tolik rozebrán a ukázán v takovém světle, aby si je člověk spojil k sobě a fandil jim za každé situace. Drusova postava se mi opravdu líbila, (i když byl většinu času pouze pomůckou pro rychlejší pohyb děje), jen se dalo zapracovat na větší uvěřitelnosti jejich pouta + Drusus mohl dostat daleko víc prostoru jako plnohodnotná postava v ději. Děj byl občas uspěchaný na nesprávných místech, ale i přesto se kniha četla dobře. Ráda se k ní někdy vrátím. ;) Sečteno, podtrženo 7/10

Příběh inspirovaný bájí o Mínotaurovi z Labyrintu, který je naprosto čtivý, napínavý a vtáhne vás do děje hned po pár stránkách a už nepustí. Řecký svět je krásně do detailů popsaný a Arisbé je neskutečně sympatickou a odvážnou hlavní hrdinkou, díky které jsem si celou dobu knihu užívala. Uvítala bych jí klidně delší, protože se četla se pěkně a svižně. Opravdu mě mrzí, že jsem knihu dočetla. PS: Asi ve čtvrtině knihy na nás čtenáře čeká překvapení, které jsem já osobně fakt nečekala.

Tohle mělo naprosto skvělý potenciál, ale bohužel absolutně nevyužitý. Když jsem se před čtením podívala na délku knihy, měla jsem strach, že děj bude příliš uspěchaný a nepropracovaný - mé obavy se následně ukázaly být oprávněné. Celým příběhem prolétneme šíleným tempem, kde už zkrátka není čas zabývat se hlubší psychologií postav, zkoumáním podrobnější historie bohů nebo prohlubováním děje. Vše se odehrává jen na povrchové rovině a všechny ty skvělé nápady, které autorka určitě má, zůstávají skryté pod povrchem. Musím se přiznat, že některé zápletky mě skutečně překvapily, ale způsob, jakým byly podané, jim velmi ubral na dramatičnosti a emotivní stránce. Kdyby kniha byla delší, mohla by být opravdu skvělá, protože čtivost jí stoprocentně nechyběla.