Dar

Přečetla jsem si příběh o Kristýně, která se po těžkých životních ranách stahuje do ústraní, aby našla klid. Snaží se poslepovat svůj život a najít ztracenou sílu. Autorka skvěle vykreslila její vnitřní svět i jak těžké, ale osvobozující je otevřít se nové lásce a naději. Je to emotivní příběh o vnitřním uzdravování, sebepoznání a o tom, že láska si vás najde i tam, kde byste ji vůbec nečekali. Letní příběh, ve kterém si najdeme vlastní životní kousky....

Ne na všechno, co v životě uděláme, jsme hrdí. Jsou věci, rozhodnutí, která bychom rádi vrátili zpět, ale ono to nejde. Každý máme nějaké kostlivce v minulosti. Kristýna žije na samotě u lesa se svou zahrádkou a zvířaty. Hodně jídla si sama vypěstuje, do vesnice jezdí jen zřídka a s nikým z vesnice se moc nebaví. Dlouhá léta žila ve Španělsku, něco má našetřené. Utíká před shonem života a před minulostí zpátky do Čech na vesnici do klidu. Opravuje starší dům a nechává plynout čas pomaleji. Z jejího klidu ji vyruší minulost. Nedořešené vztahy před kterými kdysi utekla. Kniha je plná bolesti a nedorozumění, ale i lásky, naděje a nových začátků. Záleží jen na tom, jak se k tomu Týna postaví. Dokáže minulost hodit za hlavu a znovu otevřít své srdce? Velmi mi sedl styl psaní autorky, povaha hlavních hrdinů, zejména Kristýny, Renaty a Vojty. Milý, lidský příběh, který ukázal nejen romantický vztah, ale i přešlapy, které občas všichni v zájmu zamilovanosti děláme a také je v knize krásně ukázaný život na vesnici. Přesto bych neměnila. Kniha může být takovou útěchou a pohlazením pro ostatní, že i z velkých bolestí může vykvést růže, vyjít slunce a být zase hezky.