Ve stínu oskeruše 2: Čtyřměstí

Jak je dobře že jsem si tuto sérii mohla přečíst najednou. Ve stínu Oskeruše je název série který vám zůstane na patře a obsah zůstane v srdci. Autor stylem ještě více zlahodněl a řekněme zdomácněl, v určitém směru se otevřel a já jsem měla dojem, že pod takovou jednou Oskeruší jsem se kdysi ve své minulosti a svém vesmíru učila číst. Moc doporučuji. Čtení ke kterému se jistě vrátím, protože má co říct a umí to sdělit neuvěřitelně lidským způsobem.

Mně se líbil už první díl. A druhý díl byl snad ještě lepší. Kdybych měla být stručná, tak... Je to krásné fantasy. A pokud bych se mohla i trochu rozepsat,... Už začátek byl neuvěřitelný, protože tam bylo takových nečekaných zvratů! Sotva se čtenář stihl rozkoukat, už si připadal jak na horské dráze. A pak se tempo trošičku zvolnilo a postavy se rozvíjely. Přibylo pár nových postav a s tím tedy asi můj jediný problém. Já zkrátka zvládnu 3 úhly pohledu. To je moje maximum, abych si knížku fakt užívala. Další jsou navíc. Ale tady mi to naštěstí nevadilo tolik, protože úhly pohledů se zde střídají rychle a netrvá to 100 stránek (jak už to někdy bývá). Takže velká poklona autorovi. A co bych nejvíc vyzdvihla? Tu ekologii! Která je navíc do děje vetknutá tak nenásilně, že to snad nemůže vadit ani těm největším odpůrcům "ohleduplného" smýšlení.