Čtyři vteřiny rozhodnou

Za mě plný počet, jako vždy. Postavy z prvního dílu jsem si moc oblíbila, takže jsem si je v tomto příběhu moc užila. Tato série je opravdu moc zajímavá. Tento díl, je úplně z jiného soudku a moc se mi líbil. Rozhodně jdu na další díl.

"Nebojím se ničeho. Nebojím se jí. Bojím se ji mít. Bojím se ji ztratit." No doprdele... Já asi nemám slov. Jak ještě může zatraceně tahle série gradovat? Tenhle díl byl fantastický i přesto, že téma mafie a všechno to kolem nesnáším. Tady mi nevadilo, naopak mě bavilo, že je to jiné, než klasické romány. Příběh byl složitý, měl spoustu kliček a stále se něco dělo. Nešlo se mi odlepit oči od knihy a stále jsem si říkala, že ještě jednu kapitolu. Je to neuvěřitelné, čeho je autorka schopná, vyvolá ve vás spoustu emocí a pocitů - euforii, strach, smutek, bolest, radost, děs, znechucení, vzrušení, touhu řvát, křičet, brečet, ječet..., všechny se střídají nepravidelně během čtení a pokud vás to chytne není možný je neprožívat s nimi. Je úžasný mít přátele, na které se můžeme kdykoliv obrátit a spolehnout se, že nám pomůžou, ať se děje cokoliv. Líbí se mi, že je kniha psána i z pohledu Caina a ne jen Charlie. Děsivé je na celém příběhu uvědomění si, že každý je vychováván svými rodiči, které si nevybíráme a zpočátku jiný život neznáme. Bohužel se toho dá zneužít. Myslím, že kniha apeluje na titul jedné z mých nejoblíbenějších knih. Opravdu jsem se při čtení bavila. "Zpomalit? Když ty zatracené hodiny tikají jako šílené? Ne! Ne! Ne!" "Visím na kyvadle, které se houpá sem a tam mezi noční můrou a splněným snem."