Bavila mě hlavní hrdinka Nina, její diářové záznamy, bystré postřehy i boj se sebou samotnou. Také její dědictví bylo vyřešené docela originálně. V knize se dá najít spousta humoru, i přes některé vážnější události jsem se vlastně celou dobu při čtení usmívala.

Já jsem se v Nině tak nějak našla, spoustu věcí máme společných, jako většina knihomolů, protože někdy raději žijeme ten fiktivní život než vlastní. Ale snad to není zase až tak špatná vlastnost, jen jsou takoví lidé někdy méně použitelní v životě reálném a trochu déle jim trvá, než se do něčeho zapojí nebo to zvládnou. Ale jedno vím určitě, že to nejsou lidé úplně špatní, a to nevyzdvihuji sebe, ale knihomoly všeobecně. Je to spíš kniha o tom, jak těžké je být knihomolem a žít normální život :-) Žádnou fascinující zápletku nečekejte, ale kniha pro relax to určitě je.