Na knihu jsem se nechala nalákat řadou pozitivních ohlasů a asi kvůli nim jsem měla až příliš velká očekávání. Nechci tvrdit, že kniha je vysloveně špatná, protože není. Ale asi jsem si z ní neodnesla tolik, co jiní čtenáři. A očividně tím jdu dost proti proudu, ale tak co se dá dělat, že jo... Nicméně faktem je, že pár zajímavých myšlenek, které promlouvaly k mému srdci, jsem tu určitě našla. Lepíků mám v knize zanechaných dost a určitě se k několika pasážím ráda časem vrátím. Stejně tak bych ráda ocenila krásné a vkusné ilustrace, které celou knihu hezky doplňují. Ale nemám z té knihy holt takový zážitek, v jaký jsem doufala. Za mne průměr. Ale určitě nelituji toho, že se mi kniha dostala do rukou.

Nejde mít výhrady k lásce... O to čistší nám připadá, když ji vytváří na stránkách knihy nevinný chlapec a zvířata, jež jsou svým způsobem pohádková. Poetická rozmluva cestou k naplnění srdcí je milá. Rušivě působí vyspělost chlapce, některé jeho otázky a vnímání odpovědí. Naopak moudrý kůň a chytrá liška krásně vystihují obraz těchto tvorů. Pomyslně slepý krtek je naopak velice věrohodný ve své výřečnosti a přátelském duchu. Ne každému může forma příběhu vyhovovat. Je jednoduchá, heslovitá a nepříliš něčím objevná. Ale podání je žensky jemné, až něžné... Autor nabádá k určité přepjatosti okolo užívání knihy. Může se stát i vhodnou omalovánkou pro děti, moderní, s texty, které u běžných omalovánek nenajdete. A vybarvovat s dospělým? Výborná, mimořádná zábava. Kniha je o míru mezi lidmi. Potlačuje nelidskost a takovou ji je potřeba vnímat. Potřeba probudit lidstvo je nutná. Ovšem vím, že takováto kniha nemá až tak vysoké ambice. Ale drobnými krůčky třeba jednou lidé pochopí, že mají přestat zrazovat své milé, objímat je a myslet nejen na druhé, ale i na sebe, a to především...