Chladný měsíc nad Babylonem

A ja že koho mi pripomína parádna obálka. Pozerám do anotácie... a BUM! Mike Mignola. Wow, pecka. Michael McDowell ma v minulosti zaujal relatívne skvelými Elementálmi, takže akonáhle vyšla jeho ďalšia knihu z osemdesiatok, Chladný měsíc nad Babylonem (TO je názov!), tešil som sa. A treba povedať, že prvých 100 strán je báječná plavba. Už ten odporný, bezohľadný, krutý, nemilosrdný úvod v člne! Následne tempo spomalí, začneme sa viac piplať v postavách, vzťahoch a atmosfére, ale na čučoriedkovej (!) farme som sa cítil ako doma, keďže McDowell patril k autorom, ktorí mali radi svoje postavy, bavilo ich tráviť čas v ich spoločnosti a tým pádom to bavilo aj čitateľa. Tešil som sa, ako ďaleko ma zavedie návšteva plná zlých ľudí, neveselých ekonomických podmienok a smrteľne nebezpečných, ale z podstaty nie zákerných (na rozdiel od ľudí) hadov. Žiaľ, zvyšných cca 200 strán je o ničom. Kladné postavy miznú z deja a nahradia ich záporné, ktorým sa z princípu nedajú držať palce. To by ale nevadilo. Postava predsa nie vždy nutne musí byť sympaťák roka, však. Problém je, že v spoločnosti takých odľudov vás absolútne nebaví tráviť svoj čas. Občas sa vyskytne niečo explicitne hororové, ale to, čo mohlo pôsobiť sviežo a dravo v 80. rokoch, pôsobí v roku 2024 (kedy sa ku mne kniha dostala) ako únavná žánrová rutina. Príbeh ma ku koncu už vôbec nezaujímal, otravovalo ma čítať ho a ku koncu som bol z toho všetkého rozčarovaný a polomŕtvy. Ako ma Michael nadchol svojou prvou knihou, tak ma schladil druhou. V r. 2016 vznikla filmová adaptácia nazvaná Cold Moon a stála za veľké hov... Nemusíte mi veriť, ale potom nevravte, že som vás nevaroval.

Po dočtení knihy jsem nadšená. Ač to zpočátku tak nevypadalo, protože na prvních pár desítkách stránek čteme o pěstování borůvek a farmaření a já si říkala cože? Já snad čtu úplně jinou knihu. Upřímně, nebavilo mě to. Ale pak přišel zlom a já se od knihy nemohla odtrhnout. Plíživý strach si mě omotával kolem prstu, mráz běhal po zádech a pustit si k tomu nějakou strašidelnou hudbu, tak bych měla dokonalý hororový prožitek. Ale stačilo mi příběh jen číst. Autorovy popisy jsou velice detailní a opravdu nebudete mít problém si představit, jak jedete autem naprosto opuštěným lesem, kde se múže kdykoli cokoli zjevit přímo před vámi...Líbí se mi však, že autor nezacházel vyloženě do nějakých fantasmagorií, ale vše lze rozumem vysvětlit....lidská mysl a představivost je totiž tak hluboká a neprozkoumaná, že nevíme, co se nám v ní urodí... Vy, kteří máte rádi napětí, strach a nadpřirozeno, tak vám knihu doporučuji.