Bitsy: Je mi sice teprve devatenáct, ale moc dobře vím, co chci. Chci Leku Moorea. Je mi jedno, že se o mě staral od doby, kdy byl sám teprve malý kluk. Je mi jedno, že mě vychoval. Je mi jedno, že být s ním je prý špatný nápad. Vím, že k sobě patříme. Jen o tom musím přesvědčit i jeho. Leka: Našel jsem ji v temné uličce. Kdybych si ji nevzal pod křídla, tu noc by zemřela – nebo by ji potkal ještě horší osud. Než jsem se nadál, stala se světlem v mém životě plném temnoty, přístavem ve světě plném nebezpečí a krve. Viděl jsem ji vyrůstat. Snažil se ji naučit, co je správné a co není. Teď je dospělá a já cítím něco, co by slušný muž cítit neměl. Na druhou stranu… nikdy jsem o sobě netvrdil, že jsem slušný člověk. Možná moji duši ale spasí, když tu dívku uchráním před tím největším zlem – před sebou.