Cesta k jednoduchosti

Když už jsem přečetla knihu "o ní," sáhla jsem i po jedné "její." Asi je to v tomto pořadí nejlepší. Některé myšlenky, jak už tu mnozí psali, jsou z dnešního ženského pohledu směšné. Jiné pořád mají ten samý význam a dosah.

Docela zklamání: po stránce obsahové nejsou sloupky moc zajímavé, ani objevné (navíc s nimi někdy nesouzním - zejména názory na dámy, manželství, nevěru, muže...), někdy spíš nezralé až povrchní, ale dokonce ani po stránce literární mi nepřipadaly moc povedené. Pár drobností jsem ale přeci jen pro sebe vyzobla: "Dobré srdce miluje lidi, aniž by je muselo omlouvat a aniž by je vůbec moralizovalo a kritizovalo. 'Nemůže za to,' je farizejství dobroty, stavěné na odiv, a především: je to škodné." (Zvenčí a zevnitř) "Jedna minutka radosti ve vás vyčistí všechno, co způsobily hodiny útrapy, a pomůže vám na nohy víc než nekonečné úvahy a rozjímání. Jakmile přiletí, dovedete popadnout všecko za pravý konec a vědomí, že jste něco popadli za pravý konec, je jedna z vítězných radostí. A taková vítězná radost vám přidá sebevědomí a každý kapka sebevědomí je jako kapka zdravé, čisté, mladé krve. Nevím, kdo to kdy řekl, že utrpením získává člověk na cen, ale strašlivě lhal, ať byl kdokoliv. Utrpení moří, hryže, deptá. Radost omývá a narovnává. ... Radost zkracuje myšlenky, staví je na nohy a učí je běhat." (Povinnost k radosti) Vadila mi i některá slova (a to i po přečtení ediční poznámky v závěru): "kýčařský" míst kýčovitý, "five o'clockový" (to bylo edičně upraveno, zní hrozně, původní tvar byl ale zcela nesmyslný), "sloupec" namísto sloupek... Takové Čapkovy sloupky, naproti tomu, to je úplně jiná káva - mužský, ale vlastně spíš lidský pohled, a krásná slova i vyjadřování, lahoda číst a rozjímat.