Černý dort

Naprosto úžasný mezigenerační příběh mísící v sobě více než jednu kulturu a rasu. Příběh o afroamerické rodině z Karibiku, jejímž dětem zůstalo po smrti rodičů bizarní dědictví: černý dort v mrazáku, hlasová zpráva od jejich mámy a spoustu otázek. Někdy bývají důležitější příběhy, které neříkáme než ty, které ano. A o jednom takovém příběhu tahle kniha vypráví. Během čtení se mi mnohokrát chtělo brečet, ať už dojetím, nebo žalem. Charmaine Wilkersonová skvěle vystavěla příběh o síle vůle, přesvědčení, lásce a rodině. Tahle kniha vás pohltí a smete jako vlna. Věřte mi. Nebudete ji chtít odložit. Menší písmenka vyvažují krátké kapitoly a díky tomu se kniha rychle čte. Autorčin styl mi sedl od první stránky. Bylo to jako se ponořit do vody. Plynulé a uvolňující, všeobjímající vyprávění mě ihned vtáhlo do sebe a do poslední stránky nepustilo. Co mě jediné zklamalo, tak to, že jsem se v knize nedozvěděla recept na onen pověstný a tradiční černý dort. Musela jsem si ho najít na internetu. Rozhodně ho upeču a doufám, že mě během pečení ovane tradice tohoto karibského receptu. Takže teď už půjdu a naložím si ovoce do rumu a portského vína. Přidáte se?

Černý dort tradiční recept zažehnutý v rodině, která se rozpadá, v rodině, která vyrůstá v době, kdy se černošské rodiny musely snažit o své místo v životě ještě tisíckrát silněji než bílá většina. Tradiční pokrm, který je brán jako jediná jistota v rodině, něco, co je neměnné a objeví se i tehdy, když se vše okolo rozpadá. Jednotlivé kroky receptu se opakují a nabalují na sebe jako jednotlivé příběhy členů rodiny. Černý dort jako symbol jako dědictví. Na začátku příběhu se dozvíme o smrti Eleanor Bennettové, matky Benny a Byrona, která svým dětem zanechá rozloučení z hlasového záznamu. Vyplašená, ale smířená, jim vypráví svůj životní příběh. Odkrývá se její pravá identita a životní pouť, která začala tragédií v srpnu 1965 na severním pobřeží západoindického ostrova, kdy byla jako mladá dívka odevzdaná svým otcem staršímu muži. Eleanor za svého života potkala pár dobrých duší, kterých se v určitých obdobích života musela vzdát, a každou jednotlivou ztrátou jí puklo srdce o trochu víc. Jako dívka tmavé pleti však neměla moc možností, jak se stát lepším člověkem s lepší budoucností, ale díky svému talentu na čísla si přece jen dokázala vydobýt aspoň kousíček štěstí. Přátelství, která vydrží až do jedné, druhé, třetí smrtito vše Eleanor udržuje při životě. V knize se objevují historické milníky tíživé atmosféry ostrovů Commonwealthu, osudy černošských obyvatel. Ukazuje se jejich touha na lepší život, boj o vzdělání. I Eleanor s manželem byli ve svém novém životě silně ovlivněni svým nelehkým dětstvím a po svých dětem vyžadovali jen ty nejlepší výsledky. Jak ve studiu, kariéře, tak osobním životě. A byla to hlavně Benny, která kvůli tlakům ze strany rodičů přetrhala s rodinou kontakty a snažila se nalézt své místo v životě tak nějak po svém. Smutná kniha plná bolesti, rodinných tajemství, šokujících pravd a křivd s nádechem nevyslovené naděje. Tak nějak bych shrnula Černý dort, který řadím mezi tři nejlepší knihy, jaké jsem kdy četla. Miluju to a vy budete taky!