Černá křídla Cthulhu 4

Už třetí křídla mě nezaujala a jak jsem trochu předpokládal, kvalitativně je tahle série dost sešup každým dalším svazkem. Z tohoto svazku mě nezaujalo prakticky nic. Nic nápaditého, zůstalo už jen samožerství zabalené do lákavého lovecraftovského pozlátka.

Několik vynikajících povídek a peklužel také poměrně signifikantní množství šedě průměrného balastu. Tuto antologii mám rád, ale pravda je, že mnohem lépe by fungovala jako dvousvazková a výrazněji protříděná. Povídky jako např. Artefakt, Obroda, Prizma temnoty či Temné moře v nitru nemohou uspokojit nikoho jiného, než naprosté panice v oboru horrorových povídek. Velmi samoúčelný a až trapně působící "grossout" v podobě povídky Trofej mě taktéž nezaujal, a několik dalších povídek je z kategorie "neurazí, nenadchne". Z pozitivního pohledu stojí za vypíchnutí Černé lodě spatřeny jižně od nebe (lovecraftovské postapo, to jo!), Kontakt (lovecraftovské futuristické sci-fi, to taky jo!), klasického H.P.ho důsledně evokující Aššur-sinova zeď, či naopak moderněji pojaté Skřípavá nepřítomnost a Temný vykupitel. S.T. Joshi by tuhle sérii antologií nejspíš měl vydávat s menší frekvencí a texty podrobit důslednější selekci. Kvalita se totiž i v těchto, čtvrtých Černých křídlech příliš rozmělňuje a ředí.