Knížka popisuje příběh vojína Norberta Končického, příslušníka IV. praporu jindřichohradeckého 75. pěšího pluku, který byl dislokován v pevnosti Josefov. Nechci popisovat děj, abych další čtenáře neochudil o zážitek z postupně odvíjeného příběhu v době prusko-rakouské války v roce 1866. Zaujalo mě, že v jedné pasáži se objevila konspirační teorie, že Benedek měl bitvu prohrát na přímé přání Františka Josefa I. No nevím, tyhle události nemám moc načtené, každopádně to byla zajímavá úvaha. Jak to bylo doopravdy a co se císaři honilo hlavou, to se asi už nikdy nikdo nedozví. Ať už to bylo jakkoliv, boje přinesly smrt a zmrzačení tisícům vojáků a strádání civilnímu obyvatelstvu. Němci se u nás chovali jako prasata, konec konců se dodnes říká, že je někdo "Nenažraný jak Prajz." A hlavní hrdina se také přesvědčil o platnosti epigramu Karla Havlíčka Borovského "Nechoď Vašku s pány na led...". Knížka se četla docela dobře, ale na plný počet to z mého pohledu není, hlavně pro ten jaksi useknutý závěr. Dávám 3,7 hvězdy, tedy zaokrouhluji nahoru na 4 celé.

Mně ta kniha úplně nesedla, nebo styl psaní, nevím. Dlouho jsem se nemohla začíst a když už se to povedlo, přišel takový, nějaký, konec narychlo.