Carter Reed - Vražedné pouto

Musím říct, že mně se kniha moc líbila. Je tedy pravda, že kniha o Kai Bennettovi se mi líbila více, ale i tak to bylo moc pěkné čtení. Carter byl moc citlivý a zároveň skvělý zabiják. Nepřišel mi vůbec jako mafián, ale spíše jen jako kat. A působil, jak už tu bylo uvedeno, jako superhrdina. Chvílemi jsem měla pocit, že se mu kulky samy vyhýbají. To bylo trochu přehnané. Ale skvěle se to četlo a Cartra i Emmu jsem si zamilovala. A měla jsem ráda i některé vedlejší postavy. Jiné naopak vůbec. Skvělé čtení. Hodnotím 4,5*.

Co říci? Jistě kniha byla čtivá, plno napětí, začínalo to dost zajímavě. Postupem jsem měla pocit jako bych byla zavřená v nějaké kopuli a nedokázala vyjít ven. Pořád to byla taková nepopsatelná tíha pocitů, kde ať se snažíte jak chcete, prostě proniknout do Carterovi hlavy nešlo. Stále se vším byl napřed, vše měl promyšlené, ale vlastně vůbec o ničem nemluvil. Vysvětloval to Emmě, ale vždy až po akci. A vlastně věděl co říct a jak říct. Myslím, že svým způsobem byl manipulativní i když na druhou stranu, celé to ochranitelské impérium, který držel pod pokličkou plno let bylo dost neskutečné. Emma zase žila svůj skromný život, jakoby se bála vyjít ven a žít na plno. Ani jinak žít neuměla a tím spíš jí život s Carterem vyhovoval. Takže docela pěkné čtení, dost odlišné od jiných románů.