Čaj s kapkou jedu

Občas chci zjistit, jaká literatura se tu objevuje pro budoucí čtenáře, kteří už odrůstají pohádkám. Takže ano, nejsem cílová skupina. Oproti YA je to samozřejmě reálnější příběh, navíc ze 70 let starého prostředí, což mne zarazilo po objevení deníku. Ale to je proto, že já mám dětství nespojené s technologiemi, kromě rozhlasu a sledování jedné televizní obrazovky 90 lidmi na škole v přírodě (Trhák, počátek 80. let), takže mi nedochází, že dnešní dospívání je zákonitě jiné. Proto jsem vlastně za knihu rád. Zábava ani v mobilech, ale v naší fantazii. A k tomu kniha vede.

Ách, to bylo tak pěkné. Kdyby mi bylo jedenáct, byla bych z knihy úplně odvařená. A vlastně jsem i teď, když se vžiju do děvčat toho věku. Četlo se to hezky, příběh pěkně ubíhal sám od sebe, stačilo jen otáčet stránky. Čeká tu na mě další díl. PS: S Agathou Christie to nemá nic společného, snad jen pohlaví autorky, zemi vzniku a žánr.