Čaj s kapkou jedu

Občas chci zjistit, jaká literatura se tu objevuje pro budoucí čtenáře, kteří už odrůstají pohádkám. Takže ano, nejsem cílová skupina. Oproti YA je to samozřejmě reálnější příběh, navíc ze 70 let starého prostředí, což mne zarazilo po objevení deníku. Ale to je proto, že já mám dětství nespojené s technologiemi, kromě rozhlasu a sledování jedné televizní obrazovky 90 lidmi na škole v přírodě (Trhák, počátek 80. let), takže mi nedochází, že dnešní dospívání je zákonitě jiné. Proto jsem vlastně za knihu rád. Zábava ani v mobilech, ale v naší fantazii. A k tomu kniha vede.

Zajímavá detektivka, u které oceňuji, že je určena dětem, ale nepůsobí dětinsky. Hazel si mě získala okamžitě, Daisy mi hlavně v prostřední části knihy dost pila krev. Líbilo se mi tajemné prostředí anglické internátní školy, jen se mi dost pletly všechny ty slečny. Knížka měla spád, a i když byla v mnohém naivní, upoutala mě víc než Flavia de Luce (která ale zase byla realističtější a dobově přesvědčivější). Jen ta obálka by podle mého mohla být zajímavější. Další díl si ráda zařadím do seznamu plánované četby.