Bůh je rudý

Kniha je důkazem, že i v místech, kde je člověku náboženství hrubě odpíráno a za duchovní víru je dokonce utlačován a pronásledován, nedokáže naše vnitřní přesvědčení, jež si nosíme hluboko v sobě, zlomit ani ta nejhorší nemorální ideologie světa!

Čínský disident a agnostik Liao I-wu ve svých rozhovorech nesklouzává k teologickému patosu ani k chladné historické chronologii, ale s hlubokou pokorou zachycuje živý dech lidí, pro něž se víra stala posledním ostrovem vnitřní svobody. Prostřednictvím syrových výpovědí řádových sester, presbyterů či postiženého pouličního muzikanta vyvstává mrazivý kontrast mezi anonymní mašinérií režimu a tichým heroismem všedního dne, kde se otázky píší na útržky papíru a vteřiny rozhodují o lidském osudu. Autorův odstup nevrhá na příběhy chlad, ale naopak otevírá prostor pro čisté naslouchání a dává vyniknout neokázalé lidské důstojnosti. Kniha Bůh je rudý působí jako chléb rozlomený v přítmí pronásledování; nepřináší lacinou Útěchu, ale nutí k zastavení. V mysli po dočtení nezůstává jen obraz podzemní čínské církve, ale především neúprosná, nadčasová otázka, kolik z vlastní identity a svědomí je člověk ochoten obětovat výměnou za pouhé bezpečí.