Brána smrti

Nejvíc, a možná jediné, co mě zaujalo, bylo povídání o hospicech. To bylo obohacující, povzbudivé a praktické. Dana Piňosová: "Zažila jsem několikrát, že člověk umřel a byl na to připravený. A vždycky to začíná od nohou. Nohy jsou bílé a studené jako mramor, žíly začnou být fialové a pak to jde pomalinku nahoru a je konec. Nádech, výdech a je konec." Z kapitoly "Víra v jediného Boha", rozhovor s teologem I. O. Štampachem: "Můžete zmínit i pohled křesťanské mystiky?" Š.: "Křesťanská mystika používá pro věčný cíl člověka několikeré obrazy. Některé jsou velmi zajímavé. Například sv. Jan od Kříže ve svém spisu Výstup na horu Karmel má překvapivou úvahu - na horu, na vrchol k Bohu vedou tři cesty, dvě z nich jsou cesty hromadění nějakých zásluh a třetí cesta, strmá, která vede přímo nahoru, je popsána slovy - "nic, nic, nic, nic" a co je ještě překvapivější, tak na vrcholu hory je napsáno: "a nahoře také nic".

Se smrtí svého milujícího manžela jsem se těžko srovnávala. Tato kniha mi velmi pomohla i obohatila, i když se vším nesouhlasím.