Bohové Olympu – Krev polobohů

Konečně to mám za sebou. Za ten konec, kde se všichni konečně přestali chovat tak hloupě, dávám čtyři hvězdičky, ale názor na sérii mi to už nezmění. Tohle mi zkrátka nesedlo. Asi jsem na to už stará

Krev polobohů alespoň během první půlky působí spíše jako další řadové dobrodružství, než epické vyvrcholení série. Není tomu vyloženě na škodu, výpravy jednotlivých hrdinů tu tentokrát nejsou vůbec špatné. Skutečná finalita, která byla výborně cítit v celé páté knize Percyho Jacksona, se tu ale dostaví až během posledních několika kapitol. Obří střet mezi bohy, sedmi vyvolenými polobohy a Giganty bohužel svým rozmachem a emocemi zcela zastíní finální bitvu s Gaiou, hlavní záporačkou celé série. Skutečný závěr knihy, potažmo celé ságy, tedy možná nevyzněl tak grandiózně, jak si možná Riordan představoval, hlavně když se ho polovina postav ani přímo nezúčastní. Jako celek je ale Krev polobohů naštěstí solidní.