Bílé díry

před 2000 lety pár bláznů přišlo s absurdní představou, že Země má sférický tvar, před 500 lety, že se pohybuje, zatímco většina byla intuitivně přesvědčena o její samozřejmé placatosti a statičnosti = Rovelli znovu ukazuje, že není potíž v učení se něčemu, ale v odnaučování, dokázat změnit úhel pohledu a pak názor, počínaje Anaximandrem a konče OTR; sám pak přichází s převratnou hypotézou existence tzv. bílých děr, jakéhosi odrazu děr černých, kterou dokáže laikovi ozřejmit nejen úchvatnou, překvapivě přiléhavou analogií geometrie pekla z Dantovy Komedie, ale především sylogisticky (s mnohými odbočkami do historie, filozofie, poezie i životního moudra), takže jsem jako čtenář nadmíru spokojen, byť je Rovelliho logicky platný závěr epistemicky nejistý DOPORUČUJU

Opět čtivě a lidsky podané fascinující fenomény a hypotézy o Vesmíru.