Velký román středoevropské fantastiky Radek Rak se ve svém románu noří do mytologie dávné Haliče, v níž historické postavy a události obrůstají legendami. Sledujeme osudy mladého Jakuba Szely, který se stane zbojníkem a vůdcem selské vzpoury proti šlechtě v roce 1846. Rakova kniha však čtenářům mnohem spíše než historická fakta přibližuje potřebu mýtu a mytického vyprávění, jíž se moderní společnost vzdaluje. Pohybujeme se v ní na pomezí dějin a mytologie — zdánlivě mrtvé věci ožívají, do osudů lidí zasahují víly a moudří hadi. Zároveň však příběh Jakuba Szely vypráví o sociální nespravedlnosti, což je aktuální snad v každé době. Radek Rak napsal román o dobru a zlu, které se skrývá v každém z nás, o nerovných příležitostech, o Haliči a Polsku — a to vše nezvykle barvitým jazykem. ––– V Báji o hadím srdci se setkáváme především s krásným jazykem, nesmírně bohatým, působícím na představivost, místy velice poetickým. A někdy naopak vůbec ne. Uvědomění si možností jazyka a skvělý styl, to jsou velké přednosti Rakova díla. — Kulturacja.pl Knihu Radka Raka je obtížné zařadit na mapu současné polské literatury. Rozdíly v míře realističnosti v jednotlivých fragmentech vyprávění, různé varianty příběhu a konečně i stylistická nevyhraněnost činí z Báje o hadím srdci knihu, jejíž čtení není snadné a samozřejmé. Vynaložené úsilí však rozhodně stojí za to. — Culture.pl Atmosféra románu Radka Raka připomíná Márquezovy knihy. Držitel ceny Nike vytváří pohádkový svět, který má kořeny v historické konkrétnosti, ale přenáší dějiny do prostoru univerzálního mýtu. Rak do svého příběhu vnáší cit pro přírodu, zvířata a svět paralelní s tím naším. — Onet Kultura