Bábovky

Bábovky mě docela bavily - bylo to čtivé, místy vtipné, někdy docela trefné, asi podle toho, která postava je vám věkem, povahou nebo životními zážitky bližší. Bavilo mě to postupné propojování jednotlivých postav a rozmotávání všech nitek. Nemohu se ale zbavit pocitu, že ne vždy to do sebe správně zapadalo. Celkový dojem proto zůstal někde na půl cesty - užila jsem si to, ale celkem rychle mi příběh vyprchal z hlavy.

Tuto knihu Radky Třeštíkové jsem již dříve zakoupil pro manželku k nějaké události (asi Ježíšek s r.o.). Dlouho jsem kolem ní brousil v naší knihovně (přehlížeje ji) a vlastně ani neplánoval, že bych s ní mohl vejít v jakýkoliv styk. Neboť tento druh příběhů není zrovna mým šálkem. Až letošní začátek léta mě zaskočil absencí něčeho zajímavého ke čtení a tak jsem nakonec dostal na bábovku (y) chuť. Nedávno jsem navíc zhlédl i filmové zpracování, které mě sice nijak nenadchlo, ale ani ho nezatracuji. Musím s pokorou přiznat, že příběh, ale zejména styl kterým je psán, mě nečekaně sedl. Paní Radka umí psát sarkasticky, vtipně a čtenářsky přitažlivě. V postavách jsem se nijak neztrácel a moc se mi líbilo jejich postupné dějové propojení. Jen ten konec jsem nečekal. Příběh mě solidně zaujal, což mě překvapilo a zároveň navnadilo i na jiné knihy Radky Třeštíkové. Na nočním stolku již v pohotovosti leží (ještě teplá) novinka "Kde jsi, když nejsi". Na pět to není, ale čtyřka zcela určitě a zaslouženě.

Knížky Radky Třeštíkové jsou o životě, ať to zní jakkoliv fádně. Nic není černé ani bílé, ne všechno vždycky dobře dopadne, konce mohou být někdy otevřené celý život, padouši mají i dobré vlastnosti a klaďasové sem tam selžou, tak to prostě je. "Nemůžem, nejde to, karty už jsou rozdané, říct, že teď s nima znovu míchám, to se prostě nedělá." P.S. To s těmi konci jsem napsala jen tak, hodilo se mi to tam, aby to vypadalo děsně filozoficky. Ve skutečnosti totiž vždycky všechno dobře dopadne!