Alžběta a Nina

Opět krásný čtivý příběh od této autorky, který mě docela uchvátil. V ději se střídá vyprávění Niny a její babičky Alžběty, která měla docela složitý život ,který právě Nině při chvilkách u kávy a dortíku vypráví. Ta ji za to vezme na výlet do míst, kde babička strávila dětství a mládí, aby spolu pátrali po minulosti co tenkrát rozdělilo rodinu na dlouhá léta. Život v Sudetech tenkrát nebyl jednoduchý a válka velmi ovlivnila zdejší obyvatele. Vůbec mi v knize nevadilo ,že je psána ve dvou časových linkách ve ,kterých se příběh odvíjí. A jak říká babička "Každý jsme nějaký. Každý máme svůj osud". Již se těším na další knihu od této mladé nadějné autorky.

Alžběta a Nina je moje druhá kniha od Jany Poncarové a musím napsat, že jsem spokojená a všechna očekávání od příběhu jsou splněna. Já jsem tento rodinný příběh četla tak nějak srdcem, neboť všechny vzpomínky na moji úžasnou babičku se vrátily a probudily a knižní babi Alžběta se jakoby stala mojí babičkou Evou... Ta moje babi se také dožila úctyhodného věku devadesáti sedmi let. Příběh o babičce a vnučce nejenom chytí za srdce, pohladí, odpoví na mnohé otázky, ale také všem připomene běh našeho času a sílu a smysl rodinného soužití. Zrovna já jsem již v letech, kdy se můžu těšit na to, být babičkou. A opravdu se těším !!

Příběhy rodin, které u nás prošly minulé století a došly až do dneška, jsou vždy zajímavé. Navazují tak nějak na normální lidské vyprávění o osudech bližních a tak je rádi čteme, i když mnohdy nic příliš až ta atraktivního neobsahují. Taková je i tato kniha, nostalgické vyprávění o minulých těžkých dobách a těžkých rozhodnutí, které mnoho lidí muselo udělat. Pro mne o to zajímavější, že jsem v oblasti a době vyprávění sám žil.