Ať už jste zarytými cestovateli, ať už prstem po mapě či přímo ve 3D, nebo jen rádi okusíte knihu z jiného, než vašeho žánru, musím vás upozornit, že tohle se vám bude s nejvyšší pravděpodobností, jak se říká, hraničící s jistotou, líbit. Nekecám. A proč jsem si tím tak jist? No, to je jednoduché. Nejedná se o obyčejný cestopis, ale o něco víc. Přesah do ostatních žánrů je až neskutečný. Dovolte mi to trošku osvětlit: Horor: „Ruku jsem měl připravenou na rukojeti nože a v rukách mi tuhla krev.“ Thriller: „Cítil jsem se, jako by mě někdo přetáhl kyjem po hlavě.“ Detektivka: „A stejně jako kdysi jsem po probuzení začal lovit v paměti, jak jsem se tu vlastně ocitl.“ Drama: „Ale velmi brzy jsem měl pochopit, že bez španělštiny je tu člověk ztracený.“ Špionážní: „Pravda, připomínám více uprchlíka, než turistu.“ Erotická tragédie: „Už jen dotek vody na malíčku zmenšil strachem mé přirození na polovinu.“ Mysteriózní kuchařka: „Sýr, který měl být v nálevu, v něm nebyl. Naopak, nálev byl všude tam, kde být neměl.“ Přírodopisný: „Ale gringo, tohle jsou přece alpaky, a ne lamy.“ Náboženský: „No co, jedno pivo si s nimi vypít můžu, to není žádný hřích.“ A takto bych mohl pokračovat téměř do nekonečna. Kniha je opravdu zábavná, úsměvná, napínavá, ale také je v ní mnoho zajímavých myšlenek. A to jak na straně Honzy, tak lidí, se kterými se potkává. Není to klasické „šel jsem tudy a viděl toto“, ale vyvážený mix popisu jednotlivých navštívených míst, hromady zážitků a výzev, všedních i nevšedních setkání a hlavně peckovního humoru, který mi je velice blízký. Při čtení máte skutečně pocit, že jdete vedle Honzy a zažíváte veškeré příhody s ním. Naštěstí, z tepla domova. Kniha má spoustu nádherných fotografií, putování je popisováno plynule a díky mapě na deskách víte, kde se nacházíte. To je pro mě, jakožto zeměpisného blba, naprosto úžasné. Nutno však podotknout, že ačkoliv obálka hlásí 10 000km, my ujdeme jen něco přes pět tisíc. Zrada? Kdepak, jen neutuchající touha po dalším díle, protože zakončení v Bolívii, zrovna v době kdy zemi čerstvě zužují občanské nepokoje, je dosti, dosti vypjatý. Celkové hodnocení? 10 listů koky z deseti. A dvoje náhradní fusky jako přídavek!

Cestopis pro ty, kteří ke sprostému slovu nesáhnou jen výjimečně, mají rádi fekální humor (i fekální příhody) a mají pocit, že pravidla se na ně nevztahují. Kniha je neuhlazená, surová, nic nepředstírá, před čtenářem je brutálně otevřená. Cílem je přejít Jižní Ameriku od severu na jih, co se postaví do cesty je spíše na osudu, než autorovu plánování. Ostatně na začátku si stanoví 10 000 kilometrů a návštěvu Machu Picchu, ani jednoho se v této knize nedočkáme. Bez vysvětlení totiž končí v polovině na hranicích bouřící se Bolívie. A takový je i styl psaní – něco se nakousne a nedopovídá, dobrá příhoda se bez gradace shrne do jednoho odstavce, ale setkání s nějakým člověkem/skupinou/rodinou může zabrat i několik stránek. Sem tam se v infoboxu objeví seznámení s místní zajímavostí, ale ty by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Spíš se dočkáte stránek a stránek o tom, co vše a s kým autor vypil, snědl a kde a jak vylučoval (to už sám...). A taky opakovaného nahlédnutí do autorovy alkoholicko-bezdomovecké minulosti. Takto, rozhodně to není špatná kniha. Jenže cestopisů vychází dost a dost a člověk tak hledá nějaký přesah. Ziburu člověk může číst kvůli jeho sebeironii, zábavné práci s jazykem, v posledních knihách i pro místní zajímavosti. Poláček zase dokáže ze stopování udělat svým léta pilovaným novinářským jazykem opravdové dobrodružství. A nedávné Čínou nahoru i dolů je spíše o tom, s kým ne/cestovat, než jen o čínských zajímavostech. V 10 000 kilometrech podobně můžeme najít snahu ukázat, že lidé jsou dobří všude (snad až na ten Ekvádor, že :), pravidelně se příběhem prolínají venezuelští uprchlíci a kromě pěší cesty se autor přibližně jednou za 1000 kilometrů vrhne na dobývání jihoamerických vrcholů, jako je Huascarán, Coropuna nebo Cotopaxi. Jenže stejně jako u zbytku knihy to není nijak cílené – mírně rozvedený a přepsaný deník doplněný obstojným množstvím fotek (za ně knize rozhodně plus)... To není špatné, ale nestačí to...