10 000 kilometrů pěšky Jižní Amerikou

Bavilo mě to cestování. J.R. je trošku rebel a občas musí řešit těžké situace, které by řešit nemusel, kdyby nebyl moc hr a víc přemýšlel. Prošel pěkný kus světa a další cesty ho čekají a tak se těším na jeho daší knížky, jen tady v té nám tu cestu utnul v napínavém bodu a tečka bez závěru.

Ať už jste zarytými cestovateli, ať už prstem po mapě či přímo ve 3D, nebo jen rádi okusíte knihu z jiného, než vašeho žánru, musím vás upozornit, že tohle se vám bude s nejvyšší pravděpodobností, jak se říká, hraničící s jistotou, líbit. Nekecám. A proč jsem si tím tak jist? No, to je jednoduché. Nejedná se o obyčejný cestopis, ale o něco víc. Přesah do ostatních žánrů je až neskutečný. Dovolte mi to trošku osvětlit: Horor: „Ruku jsem měl připravenou na rukojeti nože a v rukách mi tuhla krev.“ Thriller: „Cítil jsem se, jako by mě někdo přetáhl kyjem po hlavě.“ Detektivka: „A stejně jako kdysi jsem po probuzení začal lovit v paměti, jak jsem se tu vlastně ocitl.“ Drama: „Ale velmi brzy jsem měl pochopit, že bez španělštiny je tu člověk ztracený.“ Špionážní: „Pravda, připomínám více uprchlíka, než turistu.“ Erotická tragédie: „Už jen dotek vody na malíčku zmenšil strachem mé přirození na polovinu.“ Mysteriózní kuchařka: „Sýr, který měl být v nálevu, v něm nebyl. Naopak, nálev byl všude tam, kde být neměl.“ Přírodopisný: „Ale gringo, tohle jsou přece alpaky, a ne lamy.“ Náboženský: „No co, jedno pivo si s nimi vypít můžu, to není žádný hřích.“ A takto bych mohl pokračovat téměř do nekonečna. Kniha je opravdu zábavná, úsměvná, napínavá, ale také je v ní mnoho zajímavých myšlenek. A to jak na straně Honzy, tak lidí, se kterými se potkává. Není to klasické „šel jsem tudy a viděl toto“, ale vyvážený mix popisu jednotlivých navštívených míst, hromady zážitků a výzev, všedních i nevšedních setkání a hlavně peckovního humoru, který mi je velice blízký. Při čtení máte skutečně pocit, že jdete vedle Honzy a zažíváte veškeré příhody s ním. Naštěstí, z tepla domova. Kniha má spoustu nádherných fotografií, putování je popisováno plynule a díky mapě na deskách víte, kde se nacházíte. To je pro mě, jakožto zeměpisného blba, naprosto úžasné. Nutno však podotknout, že ačkoliv obálka hlásí 10 000km, my ujdeme jen něco přes pět tisíc. Zrada? Kdepak, jen neutuchající touha po dalším díle, protože zakončení v Bolívii, zrovna v době kdy zemi čerstvě zužují občanské nepokoje, je dosti, dosti vypjatý. Celkové hodnocení? 10 listů koky z deseti. A dvoje náhradní fusky jako přídavek!