Doktorka z domu Trubačů

Příběh ženy odvážné, chytré, vzdělané, která šla za svým cílem až neuvěřitelně tvrdohlavě. Žena svérázná, obdivovaná i kritizovaná. Úplně sama se vydat po studiu medicíny na tehdy ještě poněkud neznámý Blízký východ, do krajiny plné nebezpečných nemocí a Středoevropanu zcela odlišného kulturního prostředí a zde se pokusit bez jakéhokoliv předem zajištěného zázemí provozovat lékařskou praxi s vizí založení první československé nemocnice, to klobouk dolů… Velkým plusem je to, že Ilona Borská sestavila příběh Vlasty Kálalové na základě podrobného studia dokumentů, dopisů, výpovědí pamětníků, takže vyfabulovaného je tam minimálně. Žádný román, přizpůsobený chuti čtenářů prožívat napínavý příběh plný zvratů. No ono tam těch zvratů a napínavých okamžiků, včetně toho hodně smutného a tragického, je i tak požehnaně… Určitá časosběrnost v druhé půli knížky může někoho odradit, ale snaha autorky vycházet přísně z věrohodných zdrojů nám zato přináší pravdivý příběh. (I když ne všechny poválečné aktivity paní doktorky jsou zde - s ohledem na dobu sepsání - uvedeny...) Trochu mi připomnělo mou oblíbenou knížku z dětství „Tvrdohlavá Marie“ od Antonína Zhoře; to je příběh obdobně umanuté ženy, která od útlého mládí šla za svým cílem, a to v době, kdy vědecká kariéra u ženy byla skoro nemyslitelná; příběh Marie Curie-Skłodowské.

Dávám maximální hodnocení, protože to jinak nejde. Samozřejmě, že i z důvodu obdivuhodné osobnosti paní doktorky, ale hlavně i kvůli autorce. Jen jí se podařilo poskládat neskutečně pestrou mozaiku na základě krátkého (pouze několikahodinového - to nelze vyprávět celý život) rozhovoru s paní Kálalovou-DiLotti v podstatě na smrtelné posteli. Kolik potom musela kontaktovat lidí, aby jí doplnili bílá místa v popisovaném životě je neskutečné, ale výsledné dílo, i když je vystavěno jen ze vzpomínek známých paní doktorky a dopisů, popisuje neuvěřitelný život. Nebudu plýtvat písmeny na to, jak moc obdivuhodná byla. Počet přečtení a vysoké hodnocení knihy mluví za to, jakou autorka udělala skvělou práci a dala nám tak možnost obdivovat osobnost paní DiLotti a inspirovat se v ní. Ano, místy se kniha čte hůř, pomaleji, příliš mnoho faktů zhuštěných najednou. To ale nijak nesnižuje celkový zážitek. Doporučuji! I přesto, že je to hodně smutné, je to must-read!