M.A. Svobodová (*1982) vyrůstala v Kutné Hoře, městě plném historických skvostů. A snad právě proto ji to k historii vždycky táhlo. Trpělivě přečkala mnohaleté působení v korporátním prostředí, jehož monetární filozofie příliš nepodporuje uměleckou invenci. Trojnásobná mateřská dovolená však umožnila osvobodit fantazii a realizovat první literární pokusy. Autorka se věnuje převážně dětské literatuře, v níž se snaží zužitkovat i poznatky ze studia pedagogiky a pedagogické terapie, a oddechovým knihám určeným zejména ženským čtenářkám.
...a teď trochu neformálně sama za sebe...
Neumím hrát na žádný hudební nástroj, nezazpívám bez falše ani „Pec nám spadla“ a krájím nakřivo chleba. Neobyčejně miluju ty nejobyčejnější věci. Jsem staromilec a neumím moc odpočívat. Což se třemi dětmi obvykle nebývá problém. Ale i tak se mi často hůře usíná, a to se mi pak do hlavy vkrádají příběhy. Nechávám je…chápu se pera a nechápu, co se to samo rodí na papíře.
