Zbraslavská kronika Rozhlasová četba ze středověkého rukopisu Čte Jaromír Meduna Režie Lukáš Hlavica Zbraslavská kronika (Chronicon aulae regiae)je mimořádné literární dílo českého středověku. Vznikala v letech 1305–1339 v cisterciáckém klášteře na Zbraslavi, založeném českým králem Václavem II. Opati Ota Durynský a Petr Žitavský v ní zachytili důležité události českých a v mnohém i evropských dějin období let 1253–1338. Za husitských válek byl rukopis dovezen do Jihlavy, dnes je uložen ve Státním okresním archivu Jihlava. V roce 1998 byl prohlášen za archivní kulturní památku. Literární kvality tohoto latinského rukopisu, dostupného v českém překladu, vedly k rozhodnutí uvést pasáže z ní v roce 700. výročí narození Karla IV. jako rozhlasovou četbu na pokračování. Tuto nahrávku Českého rozhlasu si nyní můžete poslechnout na CD. Protože jsme komponovaly četbu na pokračování ve vysílacím čase určeném pro beletristická díla, musely jsme mnoho řádek škrtnout. To, co režisér Lukáš Hlavica s Jaromírem Medunou natočili, je strhující obraz slávy i krize Českého království jako důležité součásti evropského křesťanského západu. Alena Zemančíková dramaturgyně Českého rozhlasu Ota Durynský a Petr Žitavský Oba byli opati cisterciáckého kláštera na Zbraslavi, založeného roku 1292 králem Václavem II. Reprezentovali klášterní duchovenstvo a hájili jeho zájmy. Ve třech knihách popsali události z let 1253-1338. Jaromír Meduna (1953) Jaromír Meduna je český filmový a divadelní herec a vynikající dabér. Svůj nezaměnitelný charakteristický hlas propůjčil desítkám známých osobností, jako jsou Robert De Niro, Gene Hackman, Anthony Hopkins, John Malkovich, Liam Neeson nebo představitel Hercula Poirota David Suchet. Jak sám sebe představil posluchačům? „Narodil jsem se v roce 1953 v rodině úředníka a švadleny, tedy v rodině slušné. Já jsem byl prvním komediantem, dokud se ovšem nenarodil a nedospěl můj syn Jan, který se zvrhl po mně. Můj otec nikdy nedal výpověď, názvy podniků kde pracoval se sice měnily, ale bylo to vždy reorganizacemi. Já jsem změnil angažmá sedmkrát. Ostrava, Příbram, Liberec a několikrát Praha. Před rokem jsem dal výpověď z Divadla na Vinohradech a teď už půl roku žiji životem spokojeného důchodce. Pracuji dál a práce mě baví – protože nemusím.“